ANKETA - pro nekojící maminky

1. nekojily, neudělalo se mléko
2. ani jsme nezačaly :-(
3. ne, ani nevím, že existuje laktační poradkyně...
4. určitě a moc!
5. kojit bych chtěla aspoň půl roku, když by to šlo
6. tady ani nejde o nedostatek informací, jako o to, že to mlíčko prostě nebylo, uvidíme, jak to bude s dalším mimčem...
7. kojit bych určitě chtěla, pokud by to šlo, ale takhle to neovlivním...

1.Nekojili jsme neudělalo se mléko
2.Stejné jak 1 jsme po císaři
3.Odstříkávat
4.Těžko říct nevíme co to je
5.Kdyby bylo mlíčko odmně nevhala bych,myslím do půl roku déle ne
6.O kojení vím dost uvidíme jak se to příště podaří
7.Kojit jsem chtěla,ale rozhodně si stoho že to nejde hlavu nedělám

Ahoj Kytii,
děkuju za tuhle anketku. Ono se pořád říká, kojte kojte a kdo nekojí tak je špatná matka. A taky podle toho se pak leckterá cítí, pokud to nejde. Ale já jsem si to srovnala v hlavě a vím, že kojení je nejlepší, ale musí vyhovovat oboum stranám a pokud je to spíš utrpení, tak nikdo nemůže odsuzovat maminku, že přestala kojit.

1. kojila jsem plně 3 měsíce, teď ještě 1x denně
2. sešlo se víc důvodů. malý začal spát v noci v kuse i 12 hodin a já neměla sílu vstávat, odstříkávat nebo ho dokonce budit. taky přišel spurtík, malý měl ve 3 měsících přes 7 kg a moje prsa prostě nestíhala, ačkoliv jsem 14 dní přikládala v podstatě pořád. Dost mě to celé stresovalo a tím pádem se celá situace jenom zhoršovala.
3. bojovali jsme s nedostatkem mlíčka od porodnice a upřímně, už jsem neměla sílu...jak říkám, snažila jsem se přikládat co hodinu, pila všemožné čaje a meltu, ale když mi týden prospal celou noc, tak jsem rezignovala
4. kojení samo o sobě je krásná věc, ten těsný kontakt s miminkem...ovšem pokud kojení znamená boj se vztekajícím se miminkem, protože mu moc neteče a pak stejně křičí hlady, tak je to za trest. mnohem víc se navzájem užíváme od té doby co má flašku, on je spokojený, já jsem spokojená...
5. informace - to je to jádro pudla - neměla jsem vůbec tušení, že je to taková věda! za prvé mě zklamali v porodnici, poporodní péče příšerná - tím chci říct - krásný pokoj, krásný porodní sál, porod sám o sobě v pohodě, ale ty sestřičky na šestinedělí, to byla dost hrozná zkušenost. o kojení mi neřekli nic, jenom že mám hned přikládat, jak jsem si musela pustit na videu. pak se mi obě prsa zanítila a strašně jsem trpěla bolestí, doktoři jenom chodili a říkali, že to ještě neviděli...a že by mi někdo pomohl? malý mi křičel po 4 dnech hlady a pak mu teda začali dávat Bebu. mimochodem mlíko se mi spustilo až doma, v klidu. když jsem zkoušela kojit, tak jsem malého pohladila po hlavičce a sestřička mě přes ní praštila, že to dělám blbě, že ho rozptyluju! a když jsem se ptala, proč tak pláče, tak mi řekla, že miminka prostě brečí, co jako po ní chci...takže to byla hrozná zkušenost a jak vlastně kojit, jsem si vyčetla až na netu doma.
plánovala jsem kojit půl roku. ale myslela jsem, že se mimi narodí a umí to a samo to funguje. ocenila bych, kdyby mi někdo třeba před tím řekl, že existují růstové spurty, že při menstruaci může mlíčko odmítnout, že po třech měsících už se prsa tak nenalívají a a tak podobně...
6. já myslím, že informací jsem teď už nasbírala dost, ale určitě jsem pro kojení i u dalšího dítěte.
7. kojit jsem chtěla

ahoj, já už mám sice 8 a 14 let od kojení :s: , ale další mě v létě čeká, tak jsem za tu anketku moc ráda. Kojit chci a chtěla bych dlouho, ale ani jednoho prdolky před tím mi to nebylo dopřáno-mlíka jsem měla na rozdávání, nakojila bych čtyřčata, ale dokázali jsme to jen 2 měsíce u obou a JÁ NEVÍM PROČ???? Opravdu, nevím proč ...nestačilo jim to? Na toto slyším rozporuplné názory: a)mateřské mléko je pořád stejně kvalitní, b) miminku nestačí, není už tak výživné, začněte dokrmovat....A já se samozřejmě řídila radou dr.-dokrmovat a jakmile prckové "čichli" k láhvi, prso ani omylem, z láhve je to o mnoho snažší ://: ... Jelikož mi je jasné, že jsem udělala někde chybu,hledám co nejvíce info, ale i v různých článcích nacházím různé názory, tak jsem vlastně stále nevědomá...Opakuji, chci kojit a asi to bude znít blbě, ale nejen proto, že je to to nej...pro dítě, jak už tu psaly holky, dnešní UM je na vysoké úrovni, ale i proto, že se neskutečně ušetří ://: a hlavně nemusím pořád myslet na to, že když někam půjdem, musím mít UM sebou...a mmj., ikdyž jsme z počátku také měli problémy(popr.bradavky atd.), na dobu kojení vzpomínám moc ráda, protože to pouto jsem v tom určo cítila...bylo to sladké(dokud to šlo :( ), takže uvítán jakoukoli radu či zkušenost. :k:

Tak já se taky přidám.
1) 3 měsíce
2) mléko ubývalo a ubývalo až nebylo vůbec
3) ano - hned po příjezdu z porodnice jsme koupili kloboučky, protože mám ploché bradavky a malý se pořád pouštěl. Kloboučky ale nesnášel a byl to boj vůbec mu to narvat do pusinky. Pak, když bylo jasný, že je mlíčka málo, přišly na řadu homeopatika a kojící čaje a odstříkávání
4) Nechybí. Celé těhotenství jsem se na to těšila. Všude se psalo o nejužším poutu s dítětem a nádherném pocitu. Nic takovýho jsem nezažila. V porodnici mi mlíko najíždělo pomalu, takže Kuba řval u prsa hlady. Navíc každý dvě hodiny na nás nastoupila sestra a koukala, co jako dělám špatně, rvala Kubovi hlavu k prsu, protože si ještě navrch usmyslel, že moje pravý prso nechce. Celý tyhlety pokusy o kojení v porodnici jsem přetrpěla jenom díky tomu, že jsem se těšila domů, až budem mít klid.Že si pěkně sednu, v klidu Kubu přiložim a on bude pít. Už v porodnici jsme vyfasovali flašku, protože Kuba hubnul a hubnul. Přišli jsme domů a mlíko se rozjelo. Sice jsme museli koupit ty kloboučky a Kuba dělal u kojení scény, ale neměl hlad a hezky přibral. Doktorka nás chválila, jenže přijdem do poradny další týden a přírůstek byl jen 30 g, další týden 70. To už jsme si začali řikat, že mám asi málo mlíka a najeli jsme na homeopatika. Kubovi jsem zkusila nabídnout dokrm a vyžah 50 ml. A to v tu dobu měl pít asi 60. Takže mlíko fakt nebylo. Po každým kojení, kdy Kuba vapadal, že se nanajed, jsme začali dokrmovat. Začal hezky přibírat a mlíka dokonce začalo trochu přibejvat. Odsávala jsem, abych ho měla víc a někdy jsem odsála i 50 ml. Já vím, že vám, co kojíte, to musí připadat směšně malinko. Jenomže jak Kuba rost, tak byl čím dal tím línější to z prsa tahat. Vydržel pít z jednoho tak 3 minuty, pak to přestalo týct rychle, takže se pustil a spustil řev. Za boha už se nechtěl chytnout. Je to děsnej pocit, když vám mimčo při každým kojení ječí v nárůčí jako siréna. Kuba byl jinak hodný mimčo, který fakt brečelo jen u toho kojení. Přesto jsem se to snažila vydržet. Jenomže pak už jsme se vyhrabali na dokrm 150 ml a Kuba si prso vzal jenom v noci, takže jsem to kojení vzdala a začala si jenom odsávat, abych mu to mlíko dala aspoň ve flašce. Jenomže odsáváním jsem to mlíko neudržela a do čtrnácti dnů bylo pryč.
5) Já si o kojení nic předem nezjišťovala. Pokládala jsem za automatický, že budu kojit a že je to pohoda. Prostě přiložíte dítě k prsu, ono se vždycky přisaje a je to. Ani ve snu by mě nenapadlo, že je to taková věda. Chtěla jsem kojit nejmíň do roka.
6) Budu se snažit.
7) Kojit jsem chtěla. Ani ve svým okolí neznám nikoho, kdo by nechtěl.

Mám pocit, že se začíná rozmáhat trend, že kdo nekojí, je krkavčí matka. Když vytáhnu flašku, tak na mě všichni koukají jako na krávu, co se rozhodla, že nebude kojit, protože by si zničila prsa. Jasně. Mohla jsem se snažit víc a obdivuju ty z vás, který se dostaly přes kupu potíží a kojí dál nebo si odsávají každý dvě hodiny, jenom aby mělo jejich dítě jejich mlíko. Já jsem si prostě řekla, že než se každý dvě hoďky půl hodiny snažit odsávat mizernejch 10 ml, radši ten čas věnuju Kubovi, kterej mě potřebuje. V dnešní době uže jsou ty umělý mlíka na takový úrovni, že se nebojím, že bych mu dávala něco špatnýho. Jo, včera vyšel v Reflexu moc zajímavej článek o kojení. Doporučuju kojícím i nekojícím :a: . Ježíš, to jsem se rozepsala.Sorry.

takm mi dáme své zkušenosti....
2.11.2008 se mi narodila císařským řezem-konec pánevní Karolínka s hraniční váhou 2460g :||):

1. 6týdnů

2. nejdříve prasklá bradavka a poté z toho mastitidá se vším co k tomu patří,začalo se nám strácet mlíčko až jsme nakonec neměli nic :§)

3. už v porodnici měla kája příkrm kvůli malé váze,měli jsme i problém s roztahání mlíčka jelikož neměla sílu tak jsem už druhý den po císaři chodila odsávat a papala stříkačkou :a\|: Domů jsme si taky pořídili odsávačku a já si odstříkávala vždy porci napřed aby jsme ji dokrmili po prsu. Měli jsme ho dost až moc-za Kájulku dojídal i Ferda- náš pejsek aby se to nevylívalo do odpadu. Pili jsme čaje a různé nápoje pro podporu tvorby ale nic.Prso po mastitidě se nám vůbec nerozjelo a druhé ubývalo... :n:

4. na jednu stranu ano,ale na druhou ne - při kojení je lepší pocit že prďolka má něco z vás, je to levnější... :) na druhou stranu v našem případě odpadlo vážení před a po kojení kvůli váze, máme přehled kolik vypije, když někam jedem nemusím si vybírat oblečení podle malé...

5. myslím si že jsem měla dostatek info,kdyby to šlo kojila bych dokud by to šlo ale nějak nám nebylo dopřáno :(

6. když to půjde určitě se budeme snažit :dance:

7. nás se netýká

Nakonec ale dodám že nerozhoduje jestli kojite nebo ne. Pevný vztah s mimískem si můžete vytvořit i tak a zdraví - můj manžel se narodil o měsíc dříve, byl maličký, nikdy nepoznal mateřské mléko a je z něho chlap 180 ramenatý :) a co se známe(je to 5let) a byl jen jednou nemocný 2dny s vysokou horečkou a jeho rodiče si nevzpomínají že by nějak vážně stonal....

Prostě záleží na vás a na tuhém kořínku vašehozlatíčka

S pozdravem Karolína a Karolínka