tím že odejdeš si nepomůžeš... myslím, že obě prožíváme něco podobného, malej měl v úterý osm týdnů a máme pořád nějaké trápeníčko... zrovna do pondělí plakal od dvou v noci do tří odpoledne (v sobotu a v neděli to bylo podobný ai další dny zpátky) a to pak usnul až v kočárku... taky mívám pocit, že jsem na nic, ale není to tak, ale to nevyspání a bezmoc, když pláče... ruce vytahaný jako orangutan od chování a pláče a pláče... a to už jsme vyzkoušeli fakt kde co, hodně nám pomáhá metoda utišování doktora Karpa (zavinování, houpání, syčení a sání) ( http://i-vet.blog.cz/0810/nejstastnejsi-miminko-v-okoli ) možná tu knížku znáš... já ji napřed brala s rezervou, ale po návratu z porodnice a několika neprospaných nocích jsem ji znovu otevřela a zkusila to... a zafungovalo... ale míváme bolení a to už jsme taky vyzkoušeli všechno a nakonec jsem v úterý po snídani s novou, kde pan doktor mluvil o tříměsíční kolice a nepotěšil mě , protože radil to co už jsme bez efektu vyzkoušeli až na probiotické kapičky... takže jsem v lékárně vyplázla šest stovek a přinesla ten zázrak domů.. :-) bereme je dneska čtvrtej den a cítím změnu... ještě to nen úplně super, ale už se nesvíjí při každým krmení... jsme na umělým mlíčku a měl dny kdy se po krení nafouknul paj jsme řešili prdíky a než jsme vyřešily prdíky tak usnul tak na deset minut a pak už zase řval hlady... a tak pořá dokola... už jsem měla pocit, že ho tím krmením týrám a to už jsme u třetího mlíčka (nutrilon comfort... a i ten nebyl úplně ideální...) od středy je po těch kapičkách klidnější, vydrží sám v klidu bez chování... (dřív jsem ho nemohla nechat samotnýho a vyčistit si třeba zuby....) dneska jsme se dokonce s přítelem nasnídali spolu v kuchyni :-) já pila po osmi týdnech ranní kafe v sedě na židli a u stolu!!!! :-) a malej mezitím v obýváku v kojícím polštáři pozoroval světlo z okna!!!! fakt se tomu nechce věřit... tak snad se to už zlomilo (možná díky těm kapkám... ) ale rozhodně nejsi špatná máma... miminko tě potřebuje... musíš to vydržet.... přesně vím co prožíváš... je to na padnutí... ale vydržíš to, ten jejich úsměv za to stojí.... držím palečky.... možná je to trochu zmatený, ale nejsem spisovatel a chci toho tolik říct :-) drž se a vydrž... já už měla někdy pocit, že ho zavřu do druhýho pokoje a nechám řvát a usnu... nikdy jsem to neudělala, nemohla bych... je to můj miláček i uřvanej a s prdíkama :-) radši budu chodit jako spící panna a le vydržím.... papa
tím že odejdeš si nepomůžeš... myslím, že obě prožíváme něco podobného, malej měl v úterý osm týdnů a máme pořád nějaké trápeníčko... zrovna do pondělí plakal od dvou v noci do tří odpoledne (v sobotu a v neděli to bylo podobný ai další dny zpátky) a to pak usnul až v kočárku... taky mívám pocit, že jsem na nic, ale není to tak, ale to nevyspání a bezmoc, když pláče... ruce vytahaný jako orangutan od chování a pláče a pláče... a to už jsme vyzkoušeli fakt kde co, hodně nám pomáhá metoda utišování doktora Karpa (zavinování, houpání, syčení a sání) ( http://i-vet.blog.cz/0810/nejstastnejsi-miminko-v-okoli ) možná tu knížku znáš... já ji napřed brala s rezervou, ale po návratu z porodnice a několika neprospaných nocích jsem ji znovu otevřela a zkusila to... a zafungovalo... ale míváme bolení a to už jsme taky vyzkoušeli všechno a nakonec jsem v úterý po snídani s novou, kde pan doktor mluvil o tříměsíční kolice a nepotěšil mě , protože radil to co už jsme bez efektu vyzkoušeli až na probiotické kapičky... takže jsem v lékárně vyplázla šest stovek a přinesla ten zázrak domů.. :-) bereme je dneska čtvrtej den a cítím změnu... ještě to nen úplně super, ale už se nesvíjí při každým krmení... jsme na umělým mlíčku a měl dny kdy se po krení nafouknul paj jsme řešili prdíky a než jsme vyřešily prdíky tak usnul tak na deset minut a pak už zase řval hlady... a tak pořá dokola... už jsem měla pocit, že ho tím krmením týrám a to už jsme u třetího mlíčka (nutrilon comfort... a i ten nebyl úplně ideální...) od středy je po těch kapičkách klidnější, vydrží sám v klidu bez chování... (dřív jsem ho nemohla nechat samotnýho a vyčistit si třeba zuby....) dneska jsme se dokonce s přítelem nasnídali spolu v kuchyni :-) já pila po osmi týdnech ranní kafe v sedě na židli a u stolu!!!! :-) a malej mezitím v obýváku v kojícím polštáři pozoroval světlo z okna!!!! fakt se tomu nechce věřit... tak snad se to už zlomilo (možná díky těm kapkám... ) ale rozhodně nejsi špatná máma... miminko tě potřebuje... musíš to vydržet.... přesně vím co prožíváš... je to na padnutí... ale vydržíš to, ten jejich úsměv za to stojí.... držím palečky.... možná je to trochu zmatený, ale nejsem spisovatel a chci toho tolik říct :-) drž se a vydrž... já už měla někdy pocit, že ho zavřu do druhýho pokoje a nechám řvát a usnu... nikdy jsem to neudělala, nemohla bych... je to můj miláček i uřvanej a s prdíkama :-) radši budu chodit jako spící panna a le vydržím.... papa