Osobní bankrot bych rozhodně nedoporučovala, navíc je tam podmínka, že se dluhy musí uhradit do pěti let a to by sis moc nepomohla... navíc potom už by ti žádná banka nikdy nic nepůjčila...
Co je osobní bankrot Institut takzvaného oddlužení, umožňuje nový insolvenční zákon, který měl původně platit od letošního prvního července, nicméně novela z letošního dubna posunula začátek jeho účinnosti na 1. leden 2008. Podle něj může fyzická osoba, která není podnikatelem, podat soudu na speciálním formuláři návrh na prohlášení insolvence a zároveň požádat, aby její úpadek nebo hrozící úpadek byl řešen formou oddlužení.
Podání takového návrhu k soudu kromě jiného znamená ochranu před exekutory. Exekuce, které by postihovaly majetek dlužníka mohou být sice soudem nařízeny, ale nemohou být vykonány. Věřitelé musí přihlásit své pohledávky za dlužníkem v rámci insolvenčního řízení.
Soud má na výběr ze dvou možností, kterými splacení dluhů nařídí. Buď dlužník prodá majetek, nebo bude dluh splácet podle splátkového kalendáře. Pokud soud schválí oddlužení formou splátkového kalendáře, uloží dlužníkovi, aby po dobu pěti let posílal věřitelům splátky vždy k prvnímu dni v měsíci. Na splátky se v poměru k výši jednotlivých pohledávek rozdělí všechny příjmy dlužníka nad zákonem stanovené životní minimum. Do příjmů se počítají i dary či dědictví. Výši splátek pro jednotlivé věřitele určí soud. Soud také stanoví termín a způsob úhrady první splátky. Aby soud schválil oddlužení, musí být splněna podmínka, že pohledávka všech věřitelů bude uspokojena minimálně ze 30 procent. Výjimkou může být případ, že by věřitel písemně souhlasil, že to bude méně.
Oddlužení je podle nového zákona možné provést buď rozprodáním majetku dlužníka, nebo splácením podle věřiteli schváleného splátkového kalendáře. Podmínkou je, aby touto cestou bylo splaceno alespoň třicet procent celkového dluhu. Dnes se věřitelé dostanou stávajícími cestami v průměru k dvaceti procentům dlužné částky. Soud rozhodne, která z možností je pro uhrazení dluhu nejlepší.
V případě splátkového kalendáře se dlužník zaváže do pěti let uhradit maximální možnou část dluhu. O výši jednotlivých splátek rozhodne soud. Řídí se přitom pravidlem, že člověku musí zůstat částka ve výši životního minima. Teoreticky je proto možné, že příjmy převyšující životní minimum budou z rozhodnutí soudu použity na splátky. Splátkový kalendář má ještě jednu podmínku, dlužník musí pracovat, aby měl dostatečný pravidelný příjem, z něhož může úvěr hradit. Nezaměstnaným soud splátkový kalendář nepovolí.
Na splácení dluhů v rámci osobního bankrotu, musí dlužník použít i případné dary a dědictví. Soud dohlíží na to, aby je dlužník zpeněžil, stejně jako věci, které nepotřebuje nezbytně nutně k výdělečné činnosti, a peníze použil na umoření dluhů. V případě neplnění stanovených povinností může soud zrušit souhlas s osobním bankrotem. Na oddlužení se musí podílet manžel či manželka dlužníka, pokud nemají zúžené a vypořádané společné jmění manželů. Banky novinku vesměs vítají. "Zákon pomůže ke zrychlení procesu vymáhaní nesplácených úvěrů. Klientům umožní vyřešení problému se splácením, aniž by se zadlužování protahovalo donekonečna," říká Helena Matuszná z České spořitelny (profil, názory). Novinky, které zákon přináší už bankovní právníci doplňují do vymáhacího procesu banky.
"Přípravu tohoto zákona jsme podrobně sledovali a teď analyzujeme možné dopady. Při posuzování rizik budeme používat standardní metody obezřetného úvěrování a budeme se inspirovat i zkušenostmi našich zahraničních kolegů, ze zemí, kde již tento systém bankrotů funguje delší dobu," uvádí mluvčí GE Money Bank (profil, názory) Eva Chaloupková. Na zahraniční zkušenosti upozorňuje i Andrea Běhálková ze sdružení SPES, které se problémy zadlužených lidí zabývá. "Podobný zákon v Německu je lidmi považovaný za výhodnou cestu z dluhů a osobní bankrot je tam hojně využívaný," říká.
Po pěti letech finanční očisty přestane být člověk dlužníkem, ale cejchu osobního bankrotáře se nezbaví. Banky přiznávají, že k předchozímu osobnímu bankrotu budou přihlížet při klientově příští žádosti o půjčku. Jestli to bude automaticky znamenat, že nedostane novou půjčku, žádná banka nepotvrdila. Spoluautor nového zákona Bohumil Havel z katedry obchodního práva Západočeské univerzity v Plzni už loni tvrdil, že oddlužením může každý projít i několikrát za život. Banky ale přiznávají, že se budou bránit, aby to nebylo na úkor jejich peněz. I proto se snaží prosadit, aby záznamy o osobním bankrotu zůstaly v rejstříku dlužníků.
Všichni dlužníci, kterým soud osobní bankrot povolí, budou vedeni v novém insolvečním rejstříku. Ten bude veřejně přístupný na internetu. Budou v něm zapisovány a zveřejňovány všechny důležité úkony spojené s osobními bankroty. Po ukončení insolvenčního řízení soud dlužníka ze seznamu vyškrtne.
In reply to osobni bankrot nechapu, a by Veerca111
Osobní bankrot bych rozhodně nedoporučovala, navíc je tam podmínka, že se dluhy musí uhradit do pěti let a to by sis moc nepomohla... navíc potom už by ti žádná banka nikdy nic nepůjčila...
Co je osobní bankrot
Institut takzvaného oddlužení, umožňuje nový insolvenční zákon, který měl původně platit od letošního prvního července, nicméně novela z letošního dubna posunula začátek jeho účinnosti na 1. leden 2008. Podle něj může fyzická osoba, která není podnikatelem, podat soudu na speciálním formuláři návrh na prohlášení insolvence a zároveň požádat, aby její úpadek nebo hrozící úpadek byl řešen formou oddlužení.
Podání takového návrhu k soudu kromě jiného znamená ochranu před exekutory. Exekuce, které by postihovaly majetek dlužníka mohou být sice soudem nařízeny, ale nemohou být vykonány. Věřitelé musí přihlásit své pohledávky za dlužníkem v rámci insolvenčního řízení.
Soud má na výběr ze dvou možností, kterými splacení dluhů nařídí. Buď dlužník prodá majetek, nebo bude dluh splácet podle splátkového kalendáře. Pokud soud schválí oddlužení formou splátkového kalendáře, uloží dlužníkovi, aby po dobu pěti let posílal věřitelům splátky vždy k prvnímu dni v měsíci. Na splátky se v poměru k výši jednotlivých pohledávek rozdělí všechny příjmy dlužníka nad zákonem stanovené životní minimum. Do příjmů se počítají i dary či dědictví. Výši splátek pro jednotlivé věřitele určí soud. Soud také stanoví termín a způsob úhrady první splátky. Aby soud schválil oddlužení, musí být splněna podmínka, že pohledávka všech věřitelů bude uspokojena minimálně ze 30 procent. Výjimkou může být případ, že by věřitel písemně souhlasil, že to bude méně.
Oddlužení je podle nového zákona možné provést buď rozprodáním majetku dlužníka, nebo splácením podle věřiteli schváleného splátkového kalendáře. Podmínkou je, aby touto cestou bylo splaceno alespoň třicet procent celkového dluhu. Dnes se věřitelé dostanou stávajícími cestami v průměru k dvaceti procentům dlužné částky. Soud rozhodne, která z možností je pro uhrazení dluhu nejlepší.
V případě splátkového kalendáře se dlužník zaváže do pěti let uhradit maximální možnou část dluhu. O výši jednotlivých splátek rozhodne soud. Řídí se přitom pravidlem, že člověku musí zůstat částka ve výši životního minima. Teoreticky je proto možné, že příjmy převyšující životní minimum budou z rozhodnutí soudu použity na splátky. Splátkový kalendář má ještě jednu podmínku, dlužník musí pracovat, aby měl dostatečný pravidelný příjem, z něhož může úvěr hradit. Nezaměstnaným soud splátkový kalendář nepovolí.
Na splácení dluhů v rámci osobního bankrotu, musí dlužník použít i případné dary a dědictví. Soud dohlíží na to, aby je dlužník zpeněžil, stejně jako věci, které nepotřebuje nezbytně nutně k výdělečné činnosti, a peníze použil na umoření dluhů. V případě neplnění stanovených povinností může soud zrušit souhlas s osobním bankrotem. Na oddlužení se musí podílet manžel či manželka dlužníka, pokud nemají zúžené a vypořádané společné jmění manželů.
Banky novinku vesměs vítají. "Zákon pomůže ke zrychlení procesu vymáhaní nesplácených úvěrů. Klientům umožní vyřešení problému se splácením, aniž by se zadlužování protahovalo donekonečna," říká Helena Matuszná z České spořitelny (profil, názory). Novinky, které zákon přináší už bankovní právníci doplňují do vymáhacího procesu banky.
"Přípravu tohoto zákona jsme podrobně sledovali a teď analyzujeme možné dopady. Při posuzování rizik budeme používat standardní metody obezřetného úvěrování a budeme se inspirovat i zkušenostmi našich zahraničních kolegů, ze zemí, kde již tento systém bankrotů funguje delší dobu," uvádí mluvčí GE Money Bank (profil, názory) Eva Chaloupková.
Na zahraniční zkušenosti upozorňuje i Andrea Běhálková ze sdružení SPES, které se problémy zadlužených lidí zabývá. "Podobný zákon v Německu je lidmi považovaný za výhodnou cestu z dluhů a osobní bankrot je tam hojně využívaný," říká.
Po pěti letech finanční očisty přestane být člověk dlužníkem, ale cejchu osobního bankrotáře se nezbaví. Banky přiznávají, že k předchozímu osobnímu bankrotu budou přihlížet při klientově příští žádosti o půjčku. Jestli to bude automaticky znamenat, že nedostane novou půjčku, žádná banka nepotvrdila. Spoluautor nového zákona Bohumil Havel z katedry obchodního práva Západočeské univerzity v Plzni už loni tvrdil, že oddlužením může každý projít i několikrát za život. Banky ale přiznávají, že se budou bránit, aby to nebylo na úkor jejich peněz. I proto se snaží prosadit, aby záznamy o osobním bankrotu zůstaly v rejstříku dlužníků.
Všichni dlužníci, kterým soud osobní bankrot povolí, budou vedeni v novém insolvečním rejstříku. Ten bude veřejně přístupný na internetu. Budou v něm zapisovány a zveřejňovány všechny důležité úkony spojené s osobními bankroty. Po ukončení insolvenčního řízení soud dlužníka ze seznamu vyškrtne.