Přidat komentář

Ahojky, úplně chápu tvé pocity. Když jsme čekali první, nějak jsem to vůbec neřešila a nevěděla co mám čekat. Manžel asi taky ne, začal zneužívat toho, ze ja jsem doma a dost si užíval hospody, kamarádů atd..po porodu mizel taky často a kočárek šel vozit tak 1x za 3 mesice... V noci jsem vstavala vždy jen ja. Když jsem pak viděla jiný chlapi, jak pomáhají, bylo mi to líto. Dělala jsem vse sama. Taky jsem se do druhého odhodlala až po delší době, protože jsem to měla v živé paměti. Jak to bude teď nevim... Teď teda pomáhá hodně. Ale upřímně taky mám z toho strach co bude po porodu.. Je fakt, ze ti chlapi většinou si začnou ty deti užívat až když je s nimi sranda. A co se týká ty fyzicky stránky.. Me přijde, ze jim dlouho trva, než se srovnaj po porodu i oni, asi mají taky sestinedeli :s: . Nic si z toho nedělej, teda zkus to vydržet.. Bude zase lip a vse se sehraje a srovná. Je to asi na ne taky zaprah. Ale zapojit by se měl, zkus mu to říct. Ten můj by taky nejradši nebyl doma vůbec..člověka to mrzí. Je to totiž v době, kdy zrovna potřebujeme nejvíc opory a lásky :h: :a:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka