nejspíš to vážně bude ten nízký tlak. :) Měla jsem s ním vždy problémy a kolikrát jsem měla od dr. naměřený 80/50, což říkal, že je hodně málo. Překvapilo mě to tak hodně, protože jsem v předchozích těhotenstvích takhle netrpěla. První, takzvaně "nechtěné", nebo-li neplánované, později chtěné těhotenství probíhalo tak, že jsem jedla až příliš, žádné nevolnosti, žádný nízký tlak. Vypadalo to, že to je všechno v pořádku. No, asi ne. V desátém týdnu, jsem začala hodně slabounce krvácet a moje mamina mě z práce okamžitě vezla do nemocnice. O 4 dny později jsem potratila a řeknu Ti, pohled na to "mimčo", nebyl zrovna nejpříjemnější. Potratila jsem ho přes noc a ráno ho měla v kalhotkách. Nevěděla jsem, jestli mám ještě brečet, protože doktoři se tam chovali jako řezníci a takřka mě na to drsně připravili hned první den, co jsem tam přišla. :/ V druhém těhotenství, takřka vymodleném jsem chodila k doktorce dvakrát až třikrát týdně a se vším. Těhu probíhalo v pořádku, měla jsem jen jednu vadu. Silnou infekci tam dole, což do dneška nechápu jak! S paní doktorkou jsme dělaly co šlo, abychom miminko udržely. Znovu jsem totiž začala v desátém týdnu slabounce krvácet. Zoufale jsem se snažila myslet pozitivně. Pár dní před svatbou se to trošičku zlepšilo. Nálada stoupala, myšlenky se upnuly na něco jiného a člověk lehko "zapomněl" na trápení. Obrad, hostina i oslava mých narozenin probíhala v naprostém pořádku, i když svatba byla devatenáctého a mé narozeniny dvacátého. Všichni jsme se perfektně bavili. Bohužel, 21.10.2013, což jsou 2 dny po svatbě a den po narozeninách, jsem se v noci probudila s příšernými bolestmi a následně i prudkým krvácením. Než jsme s manželem dojeli do nemocnice, tak jsem potratila. :( Do dneška mě to hrozně bolí, ale jdu dál a nevzdávám se. O pár měsíců později, jsem na doporučení paní doktorky vysadila antikoncepci a zkusili jsme to znovu. Ano, otěhotněla jsem, ale moje štěstí trvalo jen chviličku. Nikdy jsem neměla problémy s tlakem. To jsem chtěla říct, proto dám na Tebe a další, co mi to radili a zajdu si k doktorce!
Promiň, že je to tak dlouhé, ale měla jsem nutkání, to sem napsat.
In reply to to bude urco tlak, ja tohle by Loty
Ahojky,
nejspíš to vážně bude ten nízký tlak. :) Měla jsem s ním vždy problémy a kolikrát jsem měla od dr. naměřený 80/50, což říkal, že je hodně málo. Překvapilo mě to tak hodně, protože jsem v předchozích těhotenstvích takhle netrpěla. První, takzvaně "nechtěné", nebo-li neplánované, později chtěné těhotenství probíhalo tak, že jsem jedla až příliš, žádné nevolnosti, žádný nízký tlak. Vypadalo to, že to je všechno v pořádku. No, asi ne. V desátém týdnu, jsem začala hodně slabounce krvácet a moje mamina mě z práce okamžitě vezla do nemocnice. O 4 dny později jsem potratila a řeknu Ti, pohled na to "mimčo", nebyl zrovna nejpříjemnější. Potratila jsem ho přes noc a ráno ho měla v kalhotkách. Nevěděla jsem, jestli mám ještě brečet, protože doktoři se tam chovali jako řezníci a takřka mě na to drsně připravili hned první den, co jsem tam přišla. :/ V druhém těhotenství, takřka vymodleném jsem chodila k doktorce dvakrát až třikrát týdně a se vším. Těhu probíhalo v pořádku, měla jsem jen jednu vadu. Silnou infekci tam dole, což do dneška nechápu jak! S paní doktorkou jsme dělaly co šlo, abychom miminko udržely. Znovu jsem totiž začala v desátém týdnu slabounce krvácet. Zoufale jsem se snažila myslet pozitivně. Pár dní před svatbou se to trošičku zlepšilo. Nálada stoupala, myšlenky se upnuly na něco jiného a člověk lehko "zapomněl" na trápení. Obrad, hostina i oslava mých narozenin probíhala v naprostém pořádku, i když svatba byla devatenáctého a mé narozeniny dvacátého. Všichni jsme se perfektně bavili. Bohužel, 21.10.2013, což jsou 2 dny po svatbě a den po narozeninách, jsem se v noci probudila s příšernými bolestmi a následně i prudkým krvácením. Než jsme s manželem dojeli do nemocnice, tak jsem potratila. :( Do dneška mě to hrozně bolí, ale jdu dál a nevzdávám se. O pár měsíců později, jsem na doporučení paní doktorky vysadila antikoncepci a zkusili jsme to znovu. Ano, otěhotněla jsem, ale moje štěstí trvalo jen chviličku. Nikdy jsem neměla problémy s tlakem. To jsem chtěla říct, proto dám na Tebe a další, co mi to radili a zajdu si k doktorce!
Promiň, že je to tak dlouhé, ale měla jsem nutkání, to sem napsat.