Tak né, žádný do třetice nyní nebude :D Ale máme to tak nějak v plánu. Do 35 času ještě dost :€O: A přesně jak píšete, mladší pochytává lumpárny od staršího, a pak je to lavina :00: Dostala jsem od toho našeho psychologa zajímavou knížku, je to o EQ, emoční inteligenci. A pak jsou tam postupné rady, jak s dítětem v jaké situaci pracovat. My musíme hlavně zapracovat na přijímání prohry. Nebo prostě na tom chování při hře celkově. Za prvé neumí prohrávat a za druhé pravidla hry jsou pro něj děsný peklo. A to nemám na mysli jen HRY. Ale celkově dodržení nějakých pravidel nebo hranic, je pro něj problém. Včera například, jsem s nim měla opět jeden nepříjemnej zážitek. Honili jsme se a já řikám, kdo bude první v kolečku, toho táta poveze! Já jsem do toho kolečka vlezla a on se úplně nepříčetně nasral (pardon) a začal s tim kolečkem lomcovat a pak do mě takovou silou strčil, že jsem se s tim kolečkem převrátila. Samozřejmě jsem neměla šanci nějak vyskočit, prtž jsem se do poslední chvíle snažila vyrovnat balanc, aby ho nepřevrátil. Takže k dnešnímu dni mám dost nepěkně naraženej zadek, jak kdyby do mě narazilo auto a sedřený rameno. Nepřišel se sám omluvit, první omluva byla za úplatek od tatínka. Což mě dost mrzelo. Ale pak se mi omlouval celej zbytek dne i dnes ráno. Takže takovej malej příklad no :( On má v sobě (nevim proč) hodně moc zloby a energie. A i když je celej den venku a furt lítá a hraje si s dětma, nebo pracuje s dospělíma v příjemnym kolektivu, stejně se občas odehraje toto.
Tak né, žádný do třetice nyní nebude :D Ale máme to tak nějak v plánu. Do 35 času ještě dost :€O: A přesně jak píšete, mladší pochytává lumpárny od staršího, a pak je to lavina :00: Dostala jsem od toho našeho psychologa zajímavou knížku, je to o EQ, emoční inteligenci. A pak jsou tam postupné rady, jak s dítětem v jaké situaci pracovat. My musíme hlavně zapracovat na přijímání prohry. Nebo prostě na tom chování při hře celkově. Za prvé neumí prohrávat a za druhé pravidla hry jsou pro něj děsný peklo. A to nemám na mysli jen HRY. Ale celkově dodržení nějakých pravidel nebo hranic, je pro něj problém. Včera například, jsem s nim měla opět jeden nepříjemnej zážitek. Honili jsme se a já řikám, kdo bude první v kolečku, toho táta poveze! Já jsem do toho kolečka vlezla a on se úplně nepříčetně nasral (pardon) a začal s tim kolečkem lomcovat a pak do mě takovou silou strčil, že jsem se s tim kolečkem převrátila. Samozřejmě jsem neměla šanci nějak vyskočit, prtž jsem se do poslední chvíle snažila vyrovnat balanc, aby ho nepřevrátil. Takže k dnešnímu dni mám dost nepěkně naraženej zadek, jak kdyby do mě narazilo auto a sedřený rameno. Nepřišel se sám omluvit, první omluva byla za úplatek od tatínka. Což mě dost mrzelo. Ale pak se mi omlouval celej zbytek dne i dnes ráno. Takže takovej malej příklad no :( On má v sobě (nevim proč) hodně moc zloby a energie. A i když je celej den venku a furt lítá a hraje si s dětma, nebo pracuje s dospělíma v příjemnym kolektivu, stejně se občas odehraje toto.