Ahoj holky, děkuji za plno odpovědí co jsem od Vás dostala. Byla jsem nucena nakonec ject díky mému stavu, nevím jestli k tomu dopomohl i teď ten stres, na gynekologii. Mam klid na lůžku, dostala jsem dokonce i vynadáno, že se nešetřím. Tak jsem si přišla jak budoucí krkavčí matka. Jinak díky stresu a strachu o miminko, jsme se domluvili dneska, že na pohřeb opravdu nepůjdu. Volala jsem si právě dneska kvůli tomu i s maminkou přítele a ta řekla, že je to naprosto pochopitelný, že nějaký zlobení se na mě není na místě vůbec. Že to nechala na mě prý, ať se rozhodnu sama. Jinak o tich dušičkách, jak jste tu psali, je to tak. U nás vždycky když se nějaké miminko mělo narodit nebo bylo narozené nejdýl třeba rok, tak vždy někdo ,,odešel", je to velmi zvláštní, ale u nás to bylo taky takhle u každého dítěte v rodině. Když se nad tim teď zamýšlím, je to fakt zvláštní. Opatrujte se a ještě jednou děkuji. :h: :€O:
Ahoj holky, děkuji za plno odpovědí co jsem od Vás dostala. Byla jsem nucena nakonec ject díky mému stavu, nevím jestli k tomu dopomohl i teď ten stres, na gynekologii. Mam klid na lůžku, dostala jsem dokonce i vynadáno, že se nešetřím. Tak jsem si přišla jak budoucí krkavčí matka. Jinak díky stresu a strachu o miminko, jsme se domluvili dneska, že na pohřeb opravdu nepůjdu. Volala jsem si právě dneska kvůli tomu i s maminkou přítele a ta řekla, že je to naprosto pochopitelný, že nějaký zlobení se na mě není na místě vůbec. Že to nechala na mě prý, ať se rozhodnu sama. Jinak o tich dušičkách, jak jste tu psali, je to tak. U nás vždycky když se nějaké miminko mělo narodit nebo bylo narozené nejdýl třeba rok, tak vždy někdo ,,odešel", je to velmi zvláštní, ale u nás to bylo taky takhle u každého dítěte v rodině. Když se nad tim teď zamýšlím, je to fakt zvláštní. Opatrujte se a ještě jednou děkuji. :h: :€O: