Ahoj, přesně to, co popisuješ, znám. Ne tedy přímo ze své zkušenosti, ale z mamčiné. "Trpí" tímto syndromem už asi 7 let. Také absolvovala všemožná vyšetření a výsledek žádný (respektive "syndrom dráždivého tračníku"). Mamce moc pomohla návštěva psychologa (i když do té doby nemyslela, že má nějaký "problém" - nic ji nijak extra (podle ní) nestresovalo). Přišla na to, že ji až zbytečně (a aniž by si to uvdomovala) stresují některé věci, s psycholožkou přišly na to, jak je řešit - jak se na ně dívat jinak. Plus tedy přišla na to, že po některých jídlech to bude zaručenější, než po jiných :///: . Teď to vypadá tak, že když je nějaká událost, která bude potenciálně náročná na psychiku (už jen tím, že by tam bylo trapné hledat wc), tak před tím nejí (třebas 2-3 hoďky) a nají se až "v klidu". U sebe pozoruju jen mírnmou formu - když se na něco moc těším, nebo se naopak něčeho bojím, tak předtím jdu také třebas 2-3x, ale není to tak, že bych to kdyžtak nevydržela. Takže podle mě je to hrozně moc psychikou, což se samozřejmě špatně řeší (stresuješ se už jen tím ,aby ses náhodou nestresovala :///: ). Takže co vím, že pomohlo - před potenciálně vypjatými situacemi (ať už pozitivně, nebo negativně) nejíst (když už, tak něco dietního - třebas suché pečivo) a snažit se uklidnit... :one: A neboj - na svatbě to zvládneš - to už je takovej frmol, že si při tom ani na záchod nevzpomeneš ;)
Ahoj,
přesně to, co popisuješ, znám. Ne tedy přímo ze své zkušenosti, ale z mamčiné. "Trpí" tímto syndromem už asi 7 let. Také absolvovala všemožná vyšetření a výsledek žádný (respektive "syndrom dráždivého tračníku"). Mamce moc pomohla návštěva psychologa (i když do té doby nemyslela, že má nějaký "problém" - nic ji nijak extra (podle ní) nestresovalo). Přišla na to, že ji až zbytečně (a aniž by si to uvdomovala) stresují některé věci, s psycholožkou přišly na to, jak je řešit - jak se na ně dívat jinak. Plus tedy přišla na to, že po některých jídlech to bude zaručenější, než po jiných :///: . Teď to vypadá tak, že když je nějaká událost, která bude potenciálně náročná na psychiku (už jen tím, že by tam bylo trapné hledat wc), tak před tím nejí (třebas 2-3 hoďky) a nají se až "v klidu".
U sebe pozoruju jen mírnmou formu - když se na něco moc těším, nebo se naopak něčeho bojím, tak předtím jdu také třebas 2-3x, ale není to tak, že bych to kdyžtak nevydržela. Takže podle mě je to hrozně moc psychikou, což se samozřejmě špatně řeší (stresuješ se už jen tím ,aby ses náhodou nestresovala :///: ). Takže co vím, že pomohlo - před potenciálně vypjatými situacemi (ať už pozitivně, nebo negativně) nejíst (když už, tak něco dietního - třebas suché pečivo) a snažit se uklidnit... :one:
A neboj - na svatbě to zvládneš - to už je takovej frmol, že si při tom ani na záchod nevzpomeneš ;)