Já jsem u té druhé už od 34.tt nemyslela na nic jiného. Chtěla jsem rodit normálně (první byla vyvolávaná a nakonec akutní císař). No a když mi ještě po těch dvou týdnech přenášení dr. řekla, že jsem totálně zabetonovaná, tak už mi bylo jasné, že to ani podruhé nevyjde. Ale řeknu Ti, když mě pak rozřízli a doktorka pronesla:"No takový sajrajt už jsme dlouho neviděla." (plodovka totálně v háji...), tak jsem byla jen strašně šťastná, že je malá v pořádku a už mi bylo úplně jedno, že je to zase císař. Není to sranda, příště už bych přenášet asi nechtěla, mé tělo (nebo mé děti) prostě vůbec neví, kdy je ta správná doba a mohl by se stát průser...
In reply to zatim jsem v klidu, ale vim by Gabrielka
Já jsem u té druhé už od 34.tt nemyslela na nic jiného. Chtěla jsem rodit normálně (první byla vyvolávaná a nakonec akutní císař). No a když mi ještě po těch dvou týdnech přenášení dr. řekla, že jsem totálně zabetonovaná, tak už mi bylo jasné, že to ani podruhé nevyjde. Ale řeknu Ti, když mě pak rozřízli a doktorka pronesla:"No takový sajrajt už jsme dlouho neviděla." (plodovka totálně v háji...), tak jsem byla jen strašně šťastná, že je malá v pořádku a už mi bylo úplně jedno, že je to zase císař. Není to sranda, příště už bych přenášet asi nechtěla, mé tělo (nebo mé děti) prostě vůbec neví, kdy je ta správná doba a mohl by se stát průser...