Máme se dobře, děkuju za optání. Tedy relativně. Jsem 4 měsíce v práci. 4 měsíce bydlíme u babičky. A už se nesmírně těšíme zpět do našeho bytečku. Dostali jsme totiž školku (třikrát hurá juchů a jupí), takže asi od srpna už budeme přestěhovaní a budeme vozit Petíka, by si pomalu zvykal na ranní režim a nástup do školky pak nebyl moc velký šok. Na konci srpna máme 2 týdny dovču, takže to rychle uteče. Petíkovi trvalo 2 měsíce než si zvykl. Počůrával se, vztekal se, vyžadoval více pozornosti. Do toho měl manžel psychické problémy (přepracování, únava atd.), do toho moje práce, nové bydlení. Zkrátka jsme byli všichni dost mimo, ale teď je už klídek. Jen minulý týden se to trochu vyhrotilo když jsme museli řešit zablešený byt babičky. Petík měl asi 30 štípanců po celém těle, protože si nejvíc hraje na koberci. Takže jsme celý byt dvakrát vystříkali a pořád luxujeme a je to na ústupu. Fuj, blechy už nikdy více. Jinak je ale Petík úžasný. Za poslední měsíce odvedl obrovský kus práce. Obstojně mluví, padají z něho úžasné rozumy, je na něm vidět, že se ve světě už vyzná, spoustu věcí si už dokáže spojit, sám vymyslet. Je neskutečně vnímavý. Přijdu z práce a on hned jestli si dám kafíčko, že s babičkou upekli dobrý koláč. Umí být ale také pěkně tvrdohlavý a manipulativní. Večer před spaním nám odmítá dát pusu, tak odejdeme a jen co zavřeme dveře, řve, že chce dát pusinku, přijdeme za ním, on zase že nechce a takhle by se to dalo opakovat stále. Takže jsem to zatrhla, buď dá pusu hned nebo se tam už nevracím. Bohužel tam řve, ale jiné řešení není, nebudeme otročit. Věřím, že od září se zase vrátíme do svých kolejí. Teď je ale léto a to se snažíme užívat jak jen to jde :). Pojedete někam na svatební cestu Maruško? Jak se jinak máte?
In reply to Ahoj Katko Děkujeme za by Majae
Máme se dobře, děkuju za optání. Tedy relativně. Jsem 4 měsíce v práci. 4 měsíce bydlíme u babičky. A už se nesmírně těšíme zpět do našeho bytečku. Dostali jsme totiž školku (třikrát hurá juchů a jupí), takže asi od srpna už budeme přestěhovaní a budeme vozit Petíka, by si pomalu zvykal na ranní režim a nástup do školky pak nebyl moc velký šok. Na konci srpna máme 2 týdny dovču, takže to rychle uteče. Petíkovi trvalo 2 měsíce než si zvykl. Počůrával se, vztekal se, vyžadoval více pozornosti. Do toho měl manžel psychické problémy (přepracování, únava atd.), do toho moje práce, nové bydlení. Zkrátka jsme byli všichni dost mimo, ale teď je už klídek. Jen minulý týden se to trochu vyhrotilo když jsme museli řešit zablešený byt babičky. Petík měl asi 30 štípanců po celém těle, protože si nejvíc hraje na koberci. Takže jsme celý byt dvakrát vystříkali a pořád luxujeme a je to na ústupu. Fuj, blechy už nikdy více. Jinak je ale Petík úžasný. Za poslední měsíce odvedl obrovský kus práce. Obstojně mluví, padají z něho úžasné rozumy, je na něm vidět, že se ve světě už vyzná, spoustu věcí si už dokáže spojit, sám vymyslet. Je neskutečně vnímavý. Přijdu z práce a on hned jestli si dám kafíčko, že s babičkou upekli dobrý koláč. Umí být ale také pěkně tvrdohlavý a manipulativní. Večer před spaním nám odmítá dát pusu, tak odejdeme a jen co zavřeme dveře, řve, že chce dát pusinku, přijdeme za ním, on zase že nechce a takhle by se to dalo opakovat stále. Takže jsem to zatrhla, buď dá pusu hned nebo se tam už nevracím. Bohužel tam řve, ale jiné řešení není, nebudeme otročit. Věřím, že od září se zase vrátíme do svých kolejí. Teď je ale léto a to se snažíme užívat jak jen to jde :).
Pojedete někam na svatební cestu Maruško? Jak se jinak máte?