My jsme byli se synem, když měl tři roky, ale byli tam v té době i menší dětičky. To víš, ta narkoza je pro rodiče strašná, stáli jsme tam s manželem, oba krky stažený a koukali se, jak nám ho odvážejí oblblého na sál fuj fuj!! :( Pak se blížila doba, kdy říkali, že to bude hotový a zase jsme byli hotoví kde jsou...sestry jsou zvyklé, dostaly echo ze sálu, že už s ním jedou a hned za mnou utíkaly, aby mi řekly, že je v pořádku a že už jedou, protože i když jsem ani nepípla a slzy si utírala kdesi potajmu, ony to prostě znají. Můj synek pak měl teda to divočejší probírání z narkozy, hrozně plakal a mlátil sebou, kopal, my ho s manželem na střídačku drželi a mluvili na něj. Asi po hodině znovu vyčerpáním usnul a pak už se probudil docela v pohodě. On ten den trošku hůř mluvil, ale jinak už si večer hrál v herně jakoby nic. Druhý den ho pustili domů a on ještě obrečel to, že musí z té jejich herničky :-). Celkově z toho nikdy trauma neměl, tu narkozu a to co bylo po ní si on nepamatuje, to jen v mamince a tatínkovi zůstal takový nehezký zážitek. Ale vyplatilo se to! Synek taky nedoslýchal plus býval častěji nemocný a pak jsme měli rok úplný klid. On teda krom té mandle dostal do oušek i trubičky na odvětrávání za bubínkem, právě kvůli tomu sluchu. Držte se!
My jsme byli se synem, když měl tři roky, ale byli tam v té době i menší dětičky. To víš, ta narkoza je pro rodiče strašná, stáli jsme tam s manželem, oba krky stažený a koukali se, jak nám ho odvážejí oblblého na sál fuj fuj!! :( Pak se blížila doba, kdy říkali, že to bude hotový a zase jsme byli hotoví kde jsou...sestry jsou zvyklé, dostaly echo ze sálu, že už s ním jedou a hned za mnou utíkaly, aby mi řekly, že je v pořádku a že už jedou, protože i když jsem ani nepípla a slzy si utírala kdesi potajmu, ony to prostě znají. Můj synek pak měl teda to divočejší probírání z narkozy, hrozně plakal a mlátil sebou, kopal, my ho s manželem na střídačku drželi a mluvili na něj. Asi po hodině znovu vyčerpáním usnul a pak už se probudil docela v pohodě. On ten den trošku hůř mluvil, ale jinak už si večer hrál v herně jakoby nic. Druhý den ho pustili domů a on ještě obrečel to, že musí z té jejich herničky :-). Celkově z toho nikdy trauma neměl, tu narkozu a to co bylo po ní si on nepamatuje, to jen v mamince a tatínkovi zůstal takový nehezký zážitek. Ale vyplatilo se to! Synek taky nedoslýchal plus býval častěji nemocný a pak jsme měli rok úplný klid. On teda krom té mandle dostal do oušek i trubičky na odvětrávání za bubínkem, právě kvůli tomu sluchu. Držte se!