ahoj Kytiii, našim dvojčatům budou v květnu čtyři roky. Už skoro sedm let jsem přes týden sama, muž nepracuje sice 400 km daleko, ale jenom sto, přesto je to pro nás takto vyhovující. Tam, kde pracuje(je OSVČ - má dílny, renovace hist.aut) má zaměstnance,kteří pracují od šesti a od sedmi ráno, takže by musel vyjíždět od nás v půl páté, aby tam byl a mohl provoz rozjet a je pustit dovnitř. Zaměstnanci končí sice do 16ti hodin, ale on je zvyklý pracovat si na dalších projektech v klidu a sám a to klidně i do devíti, desíti do večera, než by se zcivilizoval a přijel, je jedenáct hodin nejdříve. Takže by tu byl tak pět hodin, což mu ani na spánek nestačí.... Navíc, při dnešních cench nafty apod denně 100km tam a 100km zpět, to je částka. Já jsem takhle nadmíru spokojená, vždy jsem tvrdila, že bych byla nejraději s námořníkem, který je část roku pryč a část doma. Kdyby měl práci tady, nevydělá ani čtvrtinu, protože by musel někam do "Kolbenky" a celý areál, který má tam, je sem prostě nepřemístitelný. Za týden bez něj nám to vynahrazuje o víkendu, dětem se věnuje od ranního oka otevření až po ukládání, a můžu si dovolit pro děti zajišťovat a platit i aktivity, které bych si v případě, že bych ho vyžadovala denně doma, dovolit nemohla. Myslím tím dva letní tábory, hodně sportovních kroužků, hory apod. Vše je sice cenově velmi rozumné, ale když se to množství, navíc při dvojčatech hned dvakrát, tak to suma už je. Ty už máš kluky velké a protože Tvoje příspěvky sleduji, myslím, že rok pro vás není tak moc, když vám to změní vaši situaci. Možná jinak by to bylo, kdyby kluci byli v peřince nebo batolata. I tatínkové rádi vidí každodenní proměnu svých kluků(ale někteří tatínkové se opravdu vrací v devět večer a dítě mohou tak max.v noci po odkopání přikrýt) i tomu mému to bylo občas líto, že mu to hezké obodobí utíká, ale dneska už je to mnohem lepší. Občas mu zavolají, nebo použíjeme skype a už s nimi může vymýšlet blboviny a jsou parťáci. Možná je můj pohled jednostranný, protože v té situaci již jsem, ale volila bych to stejně. Jsme spolu už třináctý rok a klape to stále stejně
ahoj Kytiii,
našim dvojčatům budou v květnu čtyři roky.
Už skoro sedm let jsem přes týden sama, muž nepracuje sice 400 km daleko, ale jenom sto, přesto je to pro nás takto vyhovující. Tam, kde pracuje(je OSVČ - má dílny, renovace hist.aut) má zaměstnance,kteří pracují od šesti a od sedmi ráno, takže by musel vyjíždět od nás v půl páté, aby tam byl a mohl provoz rozjet a je pustit dovnitř. Zaměstnanci končí sice do 16ti hodin, ale on je zvyklý pracovat si na dalších projektech v klidu a sám a to klidně i do devíti, desíti do večera, než by se zcivilizoval a přijel, je jedenáct hodin nejdříve. Takže by tu byl tak pět hodin, což mu ani na spánek nestačí....
Navíc, při dnešních cench nafty apod denně 100km tam a 100km zpět, to je částka.
Já jsem takhle nadmíru spokojená, vždy jsem tvrdila, že bych byla nejraději s námořníkem, který je část roku pryč a část doma.
Kdyby měl práci tady, nevydělá ani čtvrtinu, protože by musel někam do "Kolbenky" a celý areál, který má tam, je sem prostě nepřemístitelný.
Za týden bez něj nám to vynahrazuje o víkendu, dětem se věnuje od ranního oka otevření až po ukládání, a můžu si dovolit pro děti zajišťovat a platit i aktivity, které bych si v případě, že bych ho vyžadovala denně doma, dovolit nemohla. Myslím tím dva letní tábory, hodně sportovních kroužků, hory apod. Vše je sice cenově velmi rozumné, ale když se to množství, navíc při dvojčatech hned dvakrát, tak to suma už je.
Ty už máš kluky velké a protože Tvoje příspěvky sleduji, myslím, že rok pro vás není tak moc, když vám to změní vaši situaci. Možná jinak by to bylo, kdyby kluci byli v peřince nebo batolata. I tatínkové rádi vidí každodenní proměnu svých kluků(ale někteří tatínkové se opravdu vrací v devět večer a dítě mohou tak max.v noci po odkopání přikrýt) i tomu mému to bylo občas líto, že mu to hezké obodobí utíká, ale dneska už je to mnohem lepší. Občas mu zavolají, nebo použíjeme skype a už s nimi může vymýšlet blboviny a jsou parťáci.
Možná je můj pohled jednostranný, protože v té situaci již jsem, ale volila bych to stejně.
Jsme spolu už třináctý rok a klape to stále stejně