Ahoj, nejdřív říkám, že jsem nečetla komentáře pode mnou, takže se možná budu opakovat. Každopádně tvojí situaci a psychickému rozpoložení docela rozumím. Mám 3 letýho syna a ještě před rokem jsem tvrdila, že už žádné další dítě nechci, možná z nějakých sobeckých důvodů, ale prostě jsem to necítila. První dva roky s malým mě taky zrovna moc nebavily, nebavilo mě trávit celý den s ročním dítětem, nebavilo mě si s ním hrát, aspoň teda ne dlouho, nesnášela jsem, když byl manžel celý den v práci a já jsem doslova počítala minuty, kdy se vrátí a vysvobodí mě. Nebyla jsem ani nijak nevrlá, snažila jsem se vždycky dělat vše správně, chodili jsme na cvičení s miminkama, chodili na hřiště, malej byl vždy hodnej, ale prostě mě to jen hrozně ubíjelo, nuda, jednotvárnost.. Ale před pár měsíci se to všechno nějak zlomilo, malej začal být rozumější, samostatnější, začal to být takovej náš parťák a to byl asi okamžik, když jsme si řekli "tak jo, jdeme do toho znova" Prostě bych počkala, až tenhle zlom nastane i u tebe, rozhodně bych si nepořizovala druhé jen pro to, aby mělo starší dítě parťáka na hraní. Já jsem teď v 6. měsíci, malej je ve školce, zase si užívám druhý těhotenství, na miminko se těším a vím, že ho budeme mít, proto, že jsme ho chtěli. Klidně se vrať na nějakou dobu do práce, změň svou denní rutinu, dej malou do školky, odpočiň si a až to přijde, tak jdi do druhého, ne z povinnosti, to by nebyl šťastný nikdo. :a:
Ahoj, nejdřív říkám, že jsem nečetla komentáře pode mnou, takže se možná budu opakovat. Každopádně tvojí situaci a psychickému rozpoložení docela rozumím. Mám 3 letýho syna a ještě před rokem jsem tvrdila, že už žádné další dítě nechci, možná z nějakých sobeckých důvodů, ale prostě jsem to necítila. První dva roky s malým mě taky zrovna moc nebavily, nebavilo mě trávit celý den s ročním dítětem, nebavilo mě si s ním hrát, aspoň teda ne dlouho, nesnášela jsem, když byl manžel celý den v práci a já jsem doslova počítala minuty, kdy se vrátí a vysvobodí mě. Nebyla jsem ani nijak nevrlá, snažila jsem se vždycky dělat vše správně, chodili jsme na cvičení s miminkama, chodili na hřiště, malej byl vždy hodnej, ale prostě mě to jen hrozně ubíjelo, nuda, jednotvárnost.. Ale před pár měsíci se to všechno nějak zlomilo, malej začal být rozumější, samostatnější, začal to být takovej náš parťák a to byl asi okamžik, když jsme si řekli "tak jo, jdeme do toho znova" Prostě bych počkala, až tenhle zlom nastane i u tebe, rozhodně bych si nepořizovala druhé jen pro to, aby mělo starší dítě parťáka na hraní. Já jsem teď v 6. měsíci, malej je ve školce, zase si užívám druhý těhotenství, na miminko se těším a vím, že ho budeme mít, proto, že jsme ho chtěli. Klidně se vrať na nějakou dobu do práce, změň svou denní rutinu, dej malou do školky, odpočiň si a až to přijde, tak jdi do druhého, ne z povinnosti, to by nebyl šťastný nikdo. :a: