ahoj 100% tě chápu. První dítě jsme rodila akutním císařem a po porodu jsme byla majitelkou prs 85G, v leže kojit prostě nešlo a bradavky nebyly vůbec vystouplé. Sestry mi absolutně nedokázaly pomoct a já jsem to vzdala po měsíci trápení a po velkých horečkách, Druhé dítě jsem hrozně chtěla rodit normálně, ale dcera měla 4460g takže nic. PLánovaný císař zas musím říct je 1 000 000x lepší než akutní takže to byla pohoda. Po porodu už prsa byla 85K, takže opět jsem se již těšila co nastane za horor a ejhle dcera v pohodě sála, přibírala nejvíc v porodnici a já byla štastná do 6. dne od porodu když jsem přijela domů. Tam vlivem staršího syna tehda 3letého, povinností doma, návštěvy dr a úřadů jsem absolutně nezvládala kojit, malá brečela celé dny, přestala jen mezi půlnocí a 4 ráno. měla tříměsíční koliku a k tomu přibírala tak 200g za měsíc. Zavolala jsem laktační poradkyni a doporučuju ti vydržet do jejího příchodu. Já jsem měla absolutně skvělou paní, která mi dodala psychicky i fyzicky sílu to ještě vydržet. Samo když tam byla všecko šlo jak na drátkách jak vytáhla paty bylo to za špatné. No zkrátím to byla u nás asi 10x a nakonec jsme měla zkaždé bradavky kousek vykousnutý. Bolelo to příšerně, mokvalo to atd.
Tak jsem si řekla ne, koupím kloboučky! A to byla moje spása, kojila jsem 7.měsíců a považuju to za rekord. Mlíčka jsem měla taky málo bojovala sem ze spurtama a okolo toho půl roku se malá fakt trápila tak jsem se na to vykašlala. Neboj to miminko tě nebude mít míň rádo a ani ty nejsi špatná máma když to nezvládneš. Já měla 100% pomoc od přítele, babičky a stejně abych vydržela tak jsem doslova žrala a přibrala jsem za 6.měsíců 25kg jen díky kojení a nervů z něj a za to to určitě nestojí.
ahoj 100% tě chápu. První dítě jsme rodila akutním císařem a po porodu jsme byla majitelkou prs 85G, v leže kojit prostě nešlo a bradavky nebyly vůbec vystouplé. Sestry mi absolutně nedokázaly pomoct a já jsem to vzdala po měsíci trápení a po velkých horečkách,
Druhé dítě jsem hrozně chtěla rodit normálně, ale dcera měla 4460g takže nic.
PLánovaný císař zas musím říct je 1 000 000x lepší než akutní takže to byla pohoda. Po porodu už prsa byla 85K, takže opět jsem se již těšila co nastane za horor a ejhle dcera v pohodě sála, přibírala nejvíc v porodnici a já byla štastná do 6. dne od porodu když jsem přijela domů.
Tam vlivem staršího syna tehda 3letého, povinností doma, návštěvy dr a úřadů jsem absolutně nezvládala kojit, malá brečela celé dny, přestala jen mezi půlnocí a 4 ráno. měla tříměsíční koliku a k tomu přibírala tak 200g za měsíc. Zavolala jsem laktační poradkyni a doporučuju ti vydržet do jejího příchodu.
Já jsem měla absolutně skvělou paní, která mi dodala psychicky i fyzicky sílu to ještě vydržet. Samo když tam byla všecko šlo jak na drátkách jak vytáhla paty bylo to za špatné.
No zkrátím to byla u nás asi 10x a nakonec jsme měla zkaždé bradavky kousek vykousnutý. Bolelo to příšerně, mokvalo to atd.
Tak jsem si řekla ne, koupím kloboučky! A to byla moje spása, kojila jsem 7.měsíců a považuju to za rekord. Mlíčka jsem měla taky málo bojovala sem ze spurtama a okolo toho půl roku se malá fakt trápila tak jsem se na to vykašlala.
Neboj to miminko tě nebude mít míň rádo a ani ty nejsi špatná máma když to nezvládneš. Já měla 100% pomoc od přítele, babičky a stejně abych vydržela tak jsem doslova žrala a přibrala jsem za 6.měsíců 25kg jen díky kojení a nervů z něj a za to to určitě nestojí.
Přeju hodně štěstí a síly :-) :a: