Když čtu všechny ty komentáře, tak mi to většinou připomíná můj příběh. Já jako první oznámila těhu mamce (teda z rodiny). Protože jsem otěhotněla neplánovaně, rozdýchávali jsme to s přítelem a pak jsem to probrala s kamarádkou, přece jen, musela jsem se svěřit. No a jelikož, když byla těhotná ségra, tak se to mamka dozvěděla jako poslední a vím, jak jí to bylo líto, řekla jsem to nejdřív jí. To jsem měla potvrzené, že má malej srdíčko, ale 12.týdnů nám ještě nebylo. Neřekla jsem to ani tátovi, ani bráchovi se ségrou, jen mamce. No a ta radost vůbec neměla, dokonce se rozbrečela :s: přece jen, představovala si, jak budu studovat ;) Ségra se to dozvěděla v 10.týdnu a pak po tom 12.týdnu, až jsme měli 1.screening za sebou a vše bylo v pořádku, už jsme to s opatrností posílali dál :s:
Když čtu všechny ty komentáře, tak mi to většinou připomíná můj příběh.
Já jako první oznámila těhu mamce (teda z rodiny). Protože jsem otěhotněla neplánovaně, rozdýchávali jsme to s přítelem a pak jsem to probrala s kamarádkou, přece jen, musela jsem se svěřit. No a jelikož, když byla těhotná ségra, tak se to mamka dozvěděla jako poslední a vím, jak jí to bylo líto, řekla jsem to nejdřív jí. To jsem měla potvrzené, že má malej srdíčko, ale 12.týdnů nám ještě nebylo. Neřekla jsem to ani tátovi, ani bráchovi se ségrou, jen mamce. No a ta radost vůbec neměla, dokonce se rozbrečela :s: přece jen, představovala si, jak budu studovat ;) Ségra se to dozvěděla v 10.týdnu a pak po tom 12.týdnu, až jsme měli 1.screening za sebou a vše bylo v pořádku, už jsme to s opatrností posílali dál :s: