Manžel se mimin bojí a tak s dětmi tráví čas o samotě, až když chodí a mluví. Do té doby tráví naprosto všechen čas jen se mnou. Teď je nejstarší 6, prostřední 4,5, nejmladšímu 2,5- jsou to společenské děti, milují kolektiv a mohu je bez problému nechat kdekoliv, komukoliv.
Řekla bych, že z části jde o povahový rys, z části za to může právě čas a péče, kterou jsem jim věnovala odmala- spaly a spí se mnou v posteli od narození, uspávala jsem všechny nošením, do roku věku jsem je měla celý den na ruce nebo v šátku... Prostě věděly, že tu jsem pro ně kdykoliv a kdekoliv, možná i proto mě mají teď "plný zuby" a milují společnost jiných lidí, do školky a do školy se těší.
Neřekla bych, že Váš problém vyřeší násilné odloučení , spíš se problém prohloubí, než že si zvykne... :?
Manžel se mimin bojí a tak s dětmi tráví čas o samotě, až když chodí a mluví. Do té doby tráví naprosto všechen čas jen se mnou. Teď je nejstarší 6, prostřední 4,5, nejmladšímu 2,5- jsou to společenské děti, milují kolektiv a mohu je bez problému nechat kdekoliv, komukoliv.
Řekla bych, že z části jde o povahový rys, z části za to může právě čas a péče, kterou jsem jim věnovala odmala- spaly a spí se mnou v posteli od narození, uspávala jsem všechny nošením, do roku věku jsem je měla celý den na ruce nebo v šátku... Prostě věděly, že tu jsem pro ně kdykoliv a kdekoliv, možná i proto mě mají teď "plný zuby" a milují společnost jiných lidí, do školky a do školy se těší.
Neřekla bych, že Váš problém vyřeší násilné odloučení , spíš se problém prohloubí, než že si zvykne... :?