Ahojky,ja tam byla nedavno s nasim 5letym.Byli jsme tam 3 dny a je to uz za nama.Urcite ji tam nenech samotnou a treba babicky,dedecci,kdokoliv a jen ne sama,protoze by porad plakala.I tak je to pro deti hodne tezke na dusi.Ja bych tam maleho nenechala nikdy sameho,protoze vse tezko zvlada,takze prvni den dopo jsme nastoupili,vzali mu krev a pak se jen cekalo na dalsi rano,kdy mu to provedli.Ja nervozni vice nez on.Rano nastalo,dali mu sirup oblbovak,kterej ho uklidnil,uvolnil.Potom ho dali na lehatko a odvazeli na operacni sal a teprve az na operacnim sale mi rekli,ze tam uz nemuzu,ze mam pockat asi tak 2 hodinky a prijit si pro nej.Operace trva kolem 1/2hodky,ale pak pry jeste deti spi jak mi rekla operacni.Vratila jsem se na pokoj,kde zrovna privezli 3letou holcicku co sla pred mym synem.Byla jsem hodne nervozni,protoze jsem videla jak malicka breci,knuci.Nasadili ji kapacku a mamince rikali,aby mala usnula,ze to je ted pro ni nejlepsi.Usnula rychle..Po pro me nekonecnem cekani privezli i meho syna.Koukal na me vydesenej a stastnej,ze me vidi.Naladu me pod bodem mrazu,byl smutnej,bolel ho krk jakmi rikal a taky dostal kapacku a to same,ze ma usnout,ze mu to ted pomuze.Usnul taky,takze jsem u nej sedela a jen ho pozorovala.Zadna krev,nic a jen ho bolel krk pri kazdej polknuti jak mi rikal.Sestricky detem porad merili tlak,saturaci na prste.(na to same si stezovala i holcicka na vedlejsi posteli ze i ji boli stale krk)Holcicka dostala dalsi kapacku,syn mi zacal po vyspani pit,takze nemusel,ale ma 5,5,takze uz trosku vice rozumu a holcicka byla uplakanejsi.Kolem 15-16 dostali prvni jidlo vyzivu a cokoliv co dobre klouze do krku..Pani co se mnou byla na pokoji s holcickou se ptala doktora co to delal zda muze mandle znovu narust a trval na tom,ze ne,ze to tam vybral opravdu dukladne a s jakysima zilkama jak rikal.U meho syna ani holcicky vedle zadne zvraceni,zadna krev,nic takoveho,tak nevim zda je to i tim,ze to dr.tak dobre "vybral"z toho krku..Holcicka jen pry hodne radila po probrani se z narkozy jak mi rikala maminka co se mnou byla na pokoji.U syna bohuze nevim a vycitam si,ze jsem necekala uz nza operacnim sale,takze nevim co chudak prozival.Cekala jsem,ze to bude vsechno mnohem horsi.Prijemne to nebylo,ale dalo se to vydrzet.Ted den byl syn takovy apaticky a bez nalady,ale den po operaci uz to byl zase on a uz si hral v herne,kdy me porad porazel v clovece nezlob se :) Tolikrat v zivote jsem jeste neprohrala jako tehdy,kdy mu to udelalo velkou radost ;) :) Bud v poho.Ja se toho hodne bala a strach byl mnohem vetsi nez skutenost.Drzte se!! :k:
Ahojky,ja tam byla nedavno s nasim 5letym.Byli jsme tam 3 dny a je to uz za nama.Urcite ji tam nenech samotnou a treba babicky,dedecci,kdokoliv a jen ne sama,protoze by porad plakala.I tak je to pro deti hodne tezke na dusi.Ja bych tam maleho nenechala nikdy sameho,protoze vse tezko zvlada,takze prvni den dopo jsme nastoupili,vzali mu krev a pak se jen cekalo na dalsi rano,kdy mu to provedli.Ja nervozni vice nez on.Rano nastalo,dali mu sirup oblbovak,kterej ho uklidnil,uvolnil.Potom ho dali na lehatko a odvazeli na operacni sal a teprve az na operacnim sale mi rekli,ze tam uz nemuzu,ze mam pockat asi tak 2 hodinky a prijit si pro nej.Operace trva kolem 1/2hodky,ale pak pry jeste deti spi jak mi rekla operacni.Vratila jsem se na pokoj,kde zrovna privezli 3letou holcicku co sla pred mym synem.Byla jsem hodne nervozni,protoze jsem videla jak malicka breci,knuci.Nasadili ji kapacku a mamince rikali,aby mala usnula,ze to je ted pro ni nejlepsi.Usnula rychle..Po pro me nekonecnem cekani privezli i meho syna.Koukal na me vydesenej a stastnej,ze me vidi.Naladu me pod bodem mrazu,byl smutnej,bolel ho krk jakmi rikal a taky dostal kapacku a to same,ze ma usnout,ze mu to ted pomuze.Usnul taky,takze jsem u nej sedela a jen ho pozorovala.Zadna krev,nic a jen ho bolel krk pri kazdej polknuti jak mi rikal.Sestricky detem porad merili tlak,saturaci na prste.(na to same si stezovala i holcicka na vedlejsi posteli ze i ji boli stale krk)Holcicka dostala dalsi kapacku,syn mi zacal po vyspani pit,takze nemusel,ale ma 5,5,takze uz trosku vice rozumu a holcicka byla uplakanejsi.Kolem 15-16 dostali prvni jidlo vyzivu a cokoliv co dobre klouze do krku..Pani co se mnou byla na pokoji s holcickou se ptala doktora co to delal zda muze mandle znovu narust a trval na tom,ze ne,ze to tam vybral opravdu dukladne a s jakysima zilkama jak rikal.U meho syna ani holcicky vedle zadne zvraceni,zadna krev,nic takoveho,tak nevim zda je to i tim,ze to dr.tak dobre "vybral"z toho krku..Holcicka jen pry hodne radila po probrani se z narkozy jak mi rikala maminka co se mnou byla na pokoji.U syna bohuze nevim a vycitam si,ze jsem necekala uz nza operacnim sale,takze nevim co chudak prozival.Cekala jsem,ze to bude vsechno mnohem horsi.Prijemne to nebylo,ale dalo se to vydrzet.Ted den byl syn takovy apaticky a bez nalady,ale den po operaci uz to byl zase on a uz si hral v herne,kdy me porad porazel v clovece nezlob se :) Tolikrat v zivote jsem jeste neprohrala jako tehdy,kdy mu to udelalo velkou radost ;) :) Bud v poho.Ja se toho hodne bala a strach byl mnohem vetsi nez skutenost.Drzte se!! :k: