To je jasné, já jsem si na své svatbě taky nechtěla nic odepřít. A to jsem 14 dní před svatbou věděla, že se vlastně vdávat nechci, že on není ten pravý, že to nebude fungovat. No ale už to byl rozjetý vlak, neuměla jsem si představit, že bych z něj vyskočila za jízdy. Vše bylo připravené, hosté byli pozvaní, vše jsme měli zaplacené - tedy kromě hostiny, ale i ta už byla v plném proudu příprav. A hlavně jsem si říkala, co by tomu řekli lidi, kdybych to 14 dní před termínem zrušila. Babička by to asi nepřežila kvůli drbům. 3 měsíce před svatbou zemřela moje máma, tak se mě tehdy ještě přítel zeptal, zda svatbu odložíme, já řekla, že ne, do dneška toho lituju, že jsem to neudělala. Takže když jsem to neudělala kvůli takovému důvodu, tak přeci jsem to nemohla udělat "jen tak" 14 dní před svatbou. I když, kdyby někdo přišel a řekl mi "Nevdávej se" tak ho poslechnu. Do poslední chvíle jsem na toho někoho čekala. Nikdo takový nepřišel, tak jsem se vdala. Svatební den byl krásný, neměl chybu a já jsem si říkala, že to byla jen předsvatební tréma a že to bude fajn. Tahle euforie mi vydržela do druhého dne. Ráno jsem se probudila po svatební noci v hotelovém svatebním apartmá a první, co mi projelo hlavou bylo "Teď už to zpátky vzít nejde." Ale říct to nahlas? To jsem přeci nemohla. Hrála jsem si na šťastnou a spokojenou manželku. Svatba nás stála přes 100 tisíc, po roce a čtvrt jsem podala žádost o rozvod a dneska jsem už skoro 2 roky šťastně rozvedená. Paradoxně jsem o rozvod nepožádala proto, že on by nebyl ten pravý, ale protože si můj drahý manžel našel 2 milenky jen krátce po svatbě (a po potratu vytouženého miminka). Do dnešního dne netuší, že jsem o nich věděla, nikdy jsem mu neřekla, že to vím a nedala jsem to na sobě nijak znát. Ani nevím, kde se ve mě ta síla vzala, ale asi to bylo tím, že jsem ho opravdu nemilovala. Věřím ale, že tentokrát mám toho pravého, i když se tak někdy nechová a život nám znepříjemňuje jeho ex.. I tak je ten nej.. :)
No, tak jsem se zase vykecala, kdo ještě neusnul, tak zazvonil zvonec a pohádky je konec :s: Dobrou noc :s:
In reply to no to ten mů taky ne ale by Luluna23
To je jasné, já jsem si na své svatbě taky nechtěla nic odepřít. A to jsem 14 dní před svatbou věděla, že se vlastně vdávat nechci, že on není ten pravý, že to nebude fungovat. No ale už to byl rozjetý vlak, neuměla jsem si představit, že bych z něj vyskočila za jízdy. Vše bylo připravené, hosté byli pozvaní, vše jsme měli zaplacené - tedy kromě hostiny, ale i ta už byla v plném proudu příprav. A hlavně jsem si říkala, co by tomu řekli lidi, kdybych to 14 dní před termínem zrušila. Babička by to asi nepřežila kvůli drbům. 3 měsíce před svatbou zemřela moje máma, tak se mě tehdy ještě přítel zeptal, zda svatbu odložíme, já řekla, že ne, do dneška toho lituju, že jsem to neudělala. Takže když jsem to neudělala kvůli takovému důvodu, tak přeci jsem to nemohla udělat "jen tak" 14 dní před svatbou. I když, kdyby někdo přišel a řekl mi "Nevdávej se" tak ho poslechnu. Do poslední chvíle jsem na toho někoho čekala. Nikdo takový nepřišel, tak jsem se vdala. Svatební den byl krásný, neměl chybu a já jsem si říkala, že to byla jen předsvatební tréma a že to bude fajn. Tahle euforie mi vydržela do druhého dne. Ráno jsem se probudila po svatební noci v hotelovém svatebním apartmá a první, co mi projelo hlavou bylo "Teď už to zpátky vzít nejde." Ale říct to nahlas? To jsem přeci nemohla. Hrála jsem si na šťastnou a spokojenou manželku. Svatba nás stála přes 100 tisíc, po roce a čtvrt jsem podala žádost o rozvod a dneska jsem už skoro 2 roky šťastně rozvedená. Paradoxně jsem o rozvod nepožádala proto, že on by nebyl ten pravý, ale protože si můj drahý manžel našel 2 milenky jen krátce po svatbě (a po potratu vytouženého miminka). Do dnešního dne netuší, že jsem o nich věděla, nikdy jsem mu neřekla, že to vím a nedala jsem to na sobě nijak znát. Ani nevím, kde se ve mě ta síla vzala, ale asi to bylo tím, že jsem ho opravdu nemilovala.
Věřím ale, že tentokrát mám toho pravého, i když se tak někdy nechová a život nám znepříjemňuje jeho ex.. I tak je ten nej.. :)
No, tak jsem se zase vykecala, kdo ještě neusnul, tak zazvonil zvonec a pohádky je konec :s: Dobrou noc :s: