jsem si říkala, kdy už tomu bude konec, ale ve špitále jsem byla vlastně nakonec jen něco přes 4 hodiny než se malá narodila, ale doma, jenže zase malý mě viděl, jak furt se s ním loučím a vždy se vrátím a taky přece jenom viděl, že mě něco bolí, byl ze mě už špatný a v noci strašně o mě plakal, ještě že jsem porodila večer a ne ráno, protože takhle manžel z porodky utíkal za ním k našim a spali tam spolu všichni...
In reply to Jsi tedy opravdu by Monina
jsem si říkala, kdy už tomu bude konec, ale ve špitále jsem byla vlastně nakonec jen něco přes 4 hodiny než se malá narodila, ale doma, jenže zase malý mě viděl, jak furt se s ním loučím a vždy se vrátím a taky přece jenom viděl, že mě něco bolí, byl ze mě už špatný a v noci strašně o mě plakal, ještě že jsem porodila večer a ne ráno, protože takhle manžel z porodky utíkal za ním k našim a spali tam spolu všichni...