synek chodil v 10 měsících, za ruce vodit vůbec nechtěl, trvalo mi dobré tři měsíce, než jsem ho naučila, že v některých situacích se mě prostě za ruku držet musí (třeba když venku přecházíme přes silnici). S nočníkem jsme pozvolna začali po prvních narozeninách, z počátku jsme měli docela úspěch, synek to bral jako novou zábavnou hru, jakmile mu došlo, že to bude každodenní povinnost, přestalo ho to bavit. Teď má 21 měsíců, když potřebuje kakat, tak si už docela říká, čůrání nehlásí nikdy, když se ho zeptám, jestli nepotřebuje, zásadně odpovídá NE
synek chodil v 10 měsících, za ruce vodit vůbec nechtěl, trvalo mi dobré tři měsíce, než jsem ho naučila, že v některých situacích se mě prostě za ruku držet musí (třeba když venku přecházíme přes silnici). S nočníkem jsme pozvolna začali po prvních narozeninách, z počátku jsme měli docela úspěch, synek to bral jako novou zábavnou hru, jakmile mu došlo, že to bude každodenní povinnost, přestalo ho to bavit. Teď má 21 měsíců, když potřebuje kakat, tak si už docela říká, čůrání nehlásí nikdy, když se ho zeptám, jestli nepotřebuje, zásadně odpovídá NE