Ahojky, něco podobného znám velmi dobře. Máme taky skoro 3létou dcerku a asi do 2,5 roku usínala tak, že jsme museli být u ní než usne a pak odejít. To se pak v noci vždy vzbudila volala nás, tak tam manžel chodil si k ní lehnout a spal s ní až do rána (máme ještě 5měsíční holčičku). Tak jsme zkusili aby usínala sama bez nás, museli jsme tedy nechávat otevříno,ale když usnula tak jsme zavřeli a intenzita nočního volání pomalu mizí. Občas se stane že volá, tak tam jdeme ale za chvilku zase spí. Určitě bych jí nebrala k sobě, šla bych tam, chvilku bych počkala a pak až usne, odešla bych. Nebo jí zkuste nechávat pootevřené dveře, u nás to pomáhá....držím palečky....je to těžké, protože u nás to fakt bylo taky občas velmi náročné, kort když jsem byla těhotná a běhala k ní v noci jí tišit....tak pevné nervíky a rozhodně bych zakázala braní k sobě, protože oni jsou ty děti vyčůrané a zvyk je želená košile - takže rychle odnaučit!!!
Ahojky, něco podobného znám velmi dobře. Máme taky skoro 3létou dcerku a asi do 2,5 roku usínala tak, že jsme museli být u ní než usne a pak odejít. To se pak v noci vždy vzbudila volala nás, tak tam manžel chodil si k ní lehnout a spal s ní až do rána (máme ještě 5měsíční holčičku). Tak jsme zkusili aby usínala sama bez nás, museli jsme tedy nechávat otevříno,ale když usnula tak jsme zavřeli a intenzita nočního volání pomalu mizí. Občas se stane že volá, tak tam jdeme ale za chvilku zase spí. Určitě bych jí nebrala k sobě, šla bych tam, chvilku bych počkala a pak až usne, odešla bych. Nebo jí zkuste nechávat pootevřené dveře, u nás to pomáhá....držím palečky....je to těžké, protože u nás to fakt bylo taky občas velmi náročné, kort když jsem byla těhotná a běhala k ní v noci jí tišit....tak pevné nervíky a rozhodně bych zakázala braní k sobě, protože oni jsou ty děti vyčůrané a zvyk je želená košile - takže rychle odnaučit!!!