Ahoj, my jsme teda měli jiný problém, ale trošku ti to snad pomůže. Našemu loupežníkovi je teď 26m. Ale kolem 18m se mi začal v noci budit, a hrozně vyvádět. Přitom do té doby spinkal pěkně sám v postýlce, když jsem ho předtím uspala na rukou. Když se třeba náhodou vzbudil, tak stačilo se jenom ozvat a spinkal dál. Pak přišlo 4 měsíční období, pro mě s přítelem docela nepříjemné. V noci vztekání řev, kroužil po postýlce pořád dokolečka a měl přitom někdy i zavřené oči, takže to všechno bylo ve spáku. Neuklidnil se dřív, než jsme ho vzali k nám do postele. Tam byl do dvou sekund klid a hluboký spánek ihned. Nějaká estevillova metoda mi přišla dost drastická, když bylo jasné že má normálně nějaké noční děsy. Takhle to opravdu trvalo snad 4 měsíce, my nevyspaní, protože měl ve zvyku se vyvalit napříč přes naše polštáře takže buď me nebo přítele kopal do hlavy. Jsem byla úplně bezradná, ale přece nenechám své dítě, aby křičelo hrůzou ze spaní. Každopádně to byla asi nějaká hodně bujná fantazie, ale pak zničehonic, týden před dovršením druhého roku, mi sám řekl, že chce usínat v postýlce, a od té doby je klid. Spí celou noc sám. Pravda teď se mi začal budit v pět ráno ale to je jiná kapitola. A tohle jsem slyšela i od jiných maminek, že kolem druhého roku tyhle problémy se spaním tak nějak samy vymizí. Tím vším jsem chtěla říci, že opravdu asi musíš vydržet, ono to samo přejde. Hlavně blinkání není moc zdravá záležitost. Všechny chceme dělat pro své děti to nejlepší, tak třeba fakt zkusit tu cestovní postýlku. Pevné nervy, někdy nám fakt dávají zabrat.
Ahoj, my jsme teda měli jiný problém, ale trošku ti to snad pomůže. Našemu loupežníkovi je teď 26m. Ale kolem 18m se mi začal v noci budit, a hrozně vyvádět. Přitom do té doby spinkal pěkně sám v postýlce, když jsem ho předtím uspala na rukou. Když se třeba náhodou vzbudil, tak stačilo se jenom ozvat a spinkal dál. Pak přišlo 4 měsíční období, pro mě s přítelem docela nepříjemné. V noci vztekání řev, kroužil po postýlce pořád dokolečka a měl přitom někdy i zavřené oči, takže to všechno bylo ve spáku. Neuklidnil se dřív, než jsme ho vzali k nám do postele. Tam byl do dvou sekund klid a hluboký spánek ihned. Nějaká estevillova metoda mi přišla dost drastická, když bylo jasné že má normálně nějaké noční děsy. Takhle to opravdu trvalo snad 4 měsíce, my nevyspaní, protože měl ve zvyku se vyvalit napříč přes naše polštáře takže buď me nebo přítele kopal do hlavy. Jsem byla úplně bezradná, ale přece nenechám své dítě, aby křičelo hrůzou ze spaní. Každopádně to byla asi nějaká hodně bujná fantazie, ale pak zničehonic, týden před dovršením druhého roku, mi sám řekl, že chce usínat v postýlce, a od té doby je klid. Spí celou noc sám. Pravda teď se mi začal budit v pět ráno ale to je jiná kapitola. A tohle jsem slyšela i od jiných maminek, že kolem druhého roku tyhle problémy se spaním tak nějak samy vymizí.
Tím vším jsem chtěla říci, že opravdu asi musíš vydržet, ono to samo přejde. Hlavně blinkání není moc zdravá záležitost. Všechny chceme dělat pro své děti to nejlepší, tak třeba fakt zkusit tu cestovní postýlku. Pevné nervy, někdy nám fakt dávají zabrat.