Ahoj, díky moc, tohle je přesně ono :( Odmítá mluvit o svých potížích, jako by se styděl, nebo se bál mé reakce, nebo jako by měl pocit, že mi do toho nic není... což teda v tomhle případě sakra je! I metody jsi popsala nádherně... nic nezabírá :( Prostě ne, "řekl jsem ti všechno, na tom trvám", a nesejde na tom, co o něm vím takhle bokem (a co mu pochopitelně tím pádem nemůžu říct a o to víc mě vytáčí, že mi lže) :( Jenže já o něm bokem nechci nic zjišťovat, chci to vědět od něj :( A smutný je, že tohle ani nejde z mé strany skousnout. Kdyby šlo o to, kdo ho v práci naštval (například), tak fajn, to ať si vyřeší sám, ale jde mi o to děcko :( Společný konto mě napadlo taky, ale nevím právě, jak by to dopadlo. Možná by byl pro, ale vzhledem k tomu, že mu občas hrozila exekuce, svůj účet (zřejmě) zrušil, pokud jsem to správně pochopila. Výplatu dostává v hotovosti a tam se nikam nehneme. Ale je pravda, že je to jedno z řešení, no. Jinak dopisy jsou super věc, to mě právě naučil on, když jsem se poprvé snažila z něj vytáhnout, jaký problémy s penězma má (dověděla jsem se o nich čirou náhodou od jeho švagra - další náš společnej známej). Nechtělo se mu o tom mluvit, tak to napsal. Je to fajn, pokud mu to pomůže, ale na druhou stranu debata z očí do očí mi přijde lepší, řekněme, že upřímnější, bez možnosti přemýšlet a montovat konspiračky a vyhýbat se... Doufám, že vám to společný konto přinese nějaký řešení a že budete mít po problémech. Život v klidu (aspoň relativním) je neskutečnej luxus, kterýho si málokdo, kdo nepozná opak, váží. Držím pěsti :)
In reply to Ahoj, já ti úplně by olikola
Ahoj, díky moc, tohle je přesně ono :( Odmítá mluvit o svých potížích, jako by se styděl, nebo se bál mé reakce, nebo jako by měl pocit, že mi do toho nic není... což teda v tomhle případě sakra je! I metody jsi popsala nádherně... nic nezabírá :( Prostě ne, "řekl jsem ti všechno, na tom trvám", a nesejde na tom, co o něm vím takhle bokem (a co mu pochopitelně tím pádem nemůžu říct a o to víc mě vytáčí, že mi lže) :( Jenže já o něm bokem nechci nic zjišťovat, chci to vědět od něj :( A smutný je, že tohle ani nejde z mé strany skousnout. Kdyby šlo o to, kdo ho v práci naštval (například), tak fajn, to ať si vyřeší sám, ale jde mi o to děcko :( Společný konto mě napadlo taky, ale nevím právě, jak by to dopadlo. Možná by byl pro, ale vzhledem k tomu, že mu občas hrozila exekuce, svůj účet (zřejmě) zrušil, pokud jsem to správně pochopila. Výplatu dostává v hotovosti a tam se nikam nehneme. Ale je pravda, že je to jedno z řešení, no.
Jinak dopisy jsou super věc, to mě právě naučil on, když jsem se poprvé snažila z něj vytáhnout, jaký problémy s penězma má (dověděla jsem se o nich čirou náhodou od jeho švagra - další náš společnej známej). Nechtělo se mu o tom mluvit, tak to napsal. Je to fajn, pokud mu to pomůže, ale na druhou stranu debata z očí do očí mi přijde lepší, řekněme, že upřímnější, bez možnosti přemýšlet a montovat konspiračky a vyhýbat se...
Doufám, že vám to společný konto přinese nějaký řešení a že budete mít po problémech. Život v klidu (aspoň relativním) je neskutečnej luxus, kterýho si málokdo, kdo nepozná opak, váží. Držím pěsti :)