mně vytáčí spousta "drobností", většina souvisí s udržováním pořádku, namátkou třeba: 1. naprosto nechápe funkci koše na špinavé prádlo, své věci na vyprání mi obvykle přinese v okamžiku, kdy jsem právě vyprala poloprázdnou pračku prádla stejného typu 2. roznošené oblečení nedokáže uložit do skříně (to čisté by od roznošeného načichlo) ani navěsit na němého sluhu, prostě ho povaluje vedle postele, kdyby aspoň na jedné hromadě 3. dělá neuvěřitelný bordel v kuchyni, když vaří (obaly od použitých ingrediencí nechává povalovat všude, přestože koš máme přímo v kuchyni, zásadně po sobě neutírá linku, když mu něco upadne na zem, nevidí to), špinavé nádobí strategicky rozmisťuje všude, na použitých talířích pokud možno nechává jablečné ohryzky, obaly od sýrů, slupky z melouna a podobné přilnavé záležitosti 4. když ho poprosím, aby něco udělal, zpravidla mi odpoví větou "připomeň mi to až..." (vraždila bych, když ho požádám o vynesení smetí v okamžiku, kdy mu do odchodu z domu zbývá sotva pět minut, a on mi na to řekne "připomeň mi to až budu odcházet") 5. když ví, že ráno někam pojedeme, nemůže si věci zbalit večer před odjezdem. Kolikrát se zeptám, jestli už můžu synka obouvat, on mi klidně odpoví, že jo, a synek pak vřeští mezi dveřmi zatímco manžel se ještě vrací pro tričko, knížku, zubní kartáček ... a když něco zapomněl, tak je to samozřejmě moje vina 6. když někam jedeme, nemůžem se prostě zbalit a vyrazit, nejdřív musíme udělat podrobný plán a k němu několik alternativ pro případ změny počasí nebo chuti zkrátit si cestu 7. když si s někým něco domluvím nebo mám na něco nějaký názor, nutí mě ověřovat, jestli to fakt platí, zda si to ten, s kým jsem byla domluvena, nerozmyslel, zda v internetové síti nepřevládá názor opačný než je ten můj ...
ale naprosto nejvíc ze všeho mě vytáčí tchýně a její zvyk dávat na každé pití čistý hrneček. Já vyrostla v bandě babiččiných vnoučat, léta jsme trávili na chatě, kdo jaký hrnek při příjezdu urval, takový měl až do konce prázdnin, kam si ho odložil, tam ho taky našel, když ho chtěl mít čistý, musel si ho umít sám. Doma si čajový hrnek myju tak jednou týdně, v práci jednou měsíčně (pracuju dva dny v týdnu, takže tolik čaje tam zas nevypiju), když přijedem k manželovým rodičům, málem ještě ani nemám dopito a už mám hrnek ve dřezu ://:
mně vytáčí spousta "drobností", většina souvisí s udržováním pořádku, namátkou třeba:
1. naprosto nechápe funkci koše na špinavé prádlo, své věci na vyprání mi obvykle přinese v okamžiku, kdy jsem právě vyprala poloprázdnou pračku prádla stejného typu
2. roznošené oblečení nedokáže uložit do skříně (to čisté by od roznošeného načichlo) ani navěsit na němého sluhu, prostě ho povaluje vedle postele, kdyby aspoň na jedné hromadě
3. dělá neuvěřitelný bordel v kuchyni, když vaří (obaly od použitých ingrediencí nechává povalovat všude, přestože koš máme přímo v kuchyni, zásadně po sobě neutírá linku, když mu něco upadne na zem, nevidí to), špinavé nádobí strategicky rozmisťuje všude, na použitých talířích pokud možno nechává jablečné ohryzky, obaly od sýrů, slupky z melouna a podobné přilnavé záležitosti
4. když ho poprosím, aby něco udělal, zpravidla mi odpoví větou "připomeň mi to až..." (vraždila bych, když ho požádám o vynesení smetí v okamžiku, kdy mu do odchodu z domu zbývá sotva pět minut, a on mi na to řekne "připomeň mi to až budu odcházet")
5. když ví, že ráno někam pojedeme, nemůže si věci zbalit večer před odjezdem. Kolikrát se zeptám, jestli už můžu synka obouvat, on mi klidně odpoví, že jo, a synek pak vřeští mezi dveřmi zatímco manžel se ještě vrací pro tričko, knížku, zubní kartáček ... a když něco zapomněl, tak je to samozřejmě moje vina
6. když někam jedeme, nemůžem se prostě zbalit a vyrazit, nejdřív musíme udělat podrobný plán a k němu několik alternativ pro případ změny počasí nebo chuti zkrátit si cestu
7. když si s někým něco domluvím nebo mám na něco nějaký názor, nutí mě ověřovat, jestli to fakt platí, zda si to ten, s kým jsem byla domluvena, nerozmyslel, zda v internetové síti nepřevládá názor opačný než je ten můj ...
ale naprosto nejvíc ze všeho mě vytáčí tchýně a její zvyk dávat na každé pití čistý hrneček. Já vyrostla v bandě babiččiných vnoučat, léta jsme trávili na chatě, kdo jaký hrnek při příjezdu urval, takový měl až do konce prázdnin, kam si ho odložil, tam ho taky našel, když ho chtěl mít čistý, musel si ho umít sám. Doma si čajový hrnek myju tak jednou týdně, v práci jednou měsíčně (pracuju dva dny v týdnu, takže tolik čaje tam zas nevypiju), když přijedem k manželovým rodičům, málem ještě ani nemám dopito a už mám hrnek ve dřezu ://: