Děkuji moc za názor a za hezká slova... Je fakt, že toto je život a nic jiného, než přežít, se nedá. Jen pořád nevím, zda se vrátit na začátek, zcela věřit doktorům (a být tak MOŽNÁ relativně v klidu) anebo se dále pídit po příčinách a třeba tak v budoucnu něčemu předejít (zatím jsem tedy v této fázi). Nevím. Tři doktoři (gynekologové, zcela nezávisle na sobě) mi řekli, ať udělám tlustou čáru a začnu znova od začátku. Bez vyšetření, bez žádných zváštních opatření. Mám pocit, že mě mají možná za hypochondra. Pořád se něčeho doprošuju, navrhuju (nejsem lékař ani zdravotník, ale k oboru mám blízko). Ale jak říkám, byli to 3 doktoři nezávisle na sobě, milí, věřím, že to se mnou myslí dobře... Jen ten červík pochybností občas zahlodá...
In reply to tak v tom případě není by lucininenka
Děkuji moc za názor a za hezká slova... Je fakt, že toto je život a nic jiného, než přežít, se nedá. Jen pořád nevím, zda se vrátit na začátek, zcela věřit doktorům (a být tak MOŽNÁ relativně v klidu) anebo se dále pídit po příčinách a třeba tak v budoucnu něčemu předejít (zatím jsem tedy v této fázi). Nevím. Tři doktoři (gynekologové, zcela nezávisle na sobě) mi řekli, ať udělám tlustou čáru a začnu znova od začátku. Bez vyšetření, bez žádných zváštních opatření. Mám pocit, že mě mají možná za hypochondra. Pořád se něčeho doprošuju, navrhuju (nejsem lékař ani zdravotník, ale k oboru mám blízko). Ale jak říkám, byli to 3 doktoři nezávisle na sobě, milí, věřím, že to se mnou myslí dobře... Jen ten červík pochybností občas zahlodá...