Ahoj. Je mi moc líto co se ti stalo :k: .. Musí to být nepředstavitelná bolest, tak tě jdu podpořit.. Nemluvím z vlastní zkušenosti, ale prožívala jsem to s mojí kamarádkou, a taky mě to dost vzalo.. Kamarádka byla těhotná, otěhotněla v podstatě na poprvé, celé těhu v pořádku, porod bez komplikací narodil se jí krásnej chlapeček, byly jsme se na něj podívat, a za 3 dny maličký umřel.. z ničehož nic, nezjistilo se ani na pitvě proč, prý byl zdraví, dobře vyvinutý schopný života, ale nezvládl to :€\€: :r: .. Kamarádka z toho byla úplně hotová, což se není čemu divit, a řekla si, že už tohle nikdy nechce zažít, a že už dítě nikdy nechce.. Zavřela se před světem, byl problém, i abych za ní na chvilku přišla.. No a jednoho dne mi po půl roce po smrti maličkéhu přišla sms :"Jsem ve 4 měsíci".. Byla jsem v šoku a ona ještě víc, protože už mimi nechtěla, celé těhu byla napjatá jako kšandy, za 5 měsíců porod, kterého se bála už jen proto co se jí stalo, a narodil se jí opět nádherný chlapeček :\x: .. Když jsem ho poprvé viděla, nahnali se mi slzy do očí, protože byl úplně stejný jako byl ten první chlapeček (Honzík), a tohle malinké stvoření, jí dokázalo opět postavit na nohy, a teď lituje toho jenom když si vzpomene, že říkala, že žádné jiné nechce.. a Tomášek oslzhodovavil před 3 měsíci rok, a dělá jí jenom radost :€p€: , takže jestli můžu radit, tak já bych do toho šla hned, i když budeš mít strašný strach, tak až budeš mít toho broučka u sebe, zapomeneš na všechno špatné co bylo, nebo nezapomeneš, ale nebude tě to tak bolet.. Myslím si, že nové těhu a mimísek je ta nejlepší záplata, a možná bych zkusila změnit :*8*: a řekla mu co se ti stalo aby tě pořádně vyšetřil.. Jejda to sem se rozepsala :s: Přeji hodně sil a šťastné rozhodování :k:
Ahoj. Je mi moc líto co se ti stalo :k: .. Musí to být nepředstavitelná bolest, tak tě jdu podpořit.. Nemluvím z vlastní zkušenosti, ale prožívala jsem to s mojí kamarádkou, a taky mě to dost vzalo.. Kamarádka byla těhotná, otěhotněla v podstatě na poprvé, celé těhu v pořádku, porod bez komplikací narodil se jí krásnej chlapeček, byly jsme se na něj podívat, a za 3 dny maličký umřel.. z ničehož nic, nezjistilo se ani na pitvě proč, prý byl zdraví, dobře vyvinutý schopný života, ale nezvládl to :€\€: :r: .. Kamarádka z toho byla úplně hotová, což se není čemu divit, a řekla si, že už tohle nikdy nechce zažít, a že už dítě nikdy nechce.. Zavřela se před světem, byl problém, i abych za ní na chvilku přišla.. No a jednoho dne mi po půl roce po smrti maličkéhu přišla sms :"Jsem ve 4 měsíci".. Byla jsem v šoku a ona ještě víc, protože už mimi nechtěla, celé těhu byla napjatá jako kšandy, za 5 měsíců porod, kterého se bála už jen proto co se jí stalo, a narodil se jí opět nádherný chlapeček :\x: .. Když jsem ho poprvé viděla, nahnali se mi slzy do očí, protože byl úplně stejný jako byl ten první chlapeček (Honzík), a tohle malinké stvoření, jí dokázalo opět postavit na nohy, a teď lituje toho jenom když si vzpomene, že říkala, že žádné jiné nechce.. a Tomášek oslzhodovavil před 3 měsíci rok, a dělá jí jenom radost :€p€: , takže jestli můžu radit, tak já bych do toho šla hned, i když budeš mít strašný strach, tak až budeš mít toho broučka u sebe, zapomeneš na všechno špatné co bylo, nebo nezapomeneš, ale nebude tě to tak bolet.. Myslím si, že nové těhu a mimísek je ta nejlepší záplata, a možná bych zkusila změnit :*8*: a řekla mu co se ti stalo aby tě pořádně vyšetřil..
Jejda to sem se rozepsala :s:
Přeji hodně sil a šťastné rozhodování :k: