Přidat komentář

Tak já mám teda dvě děti- kluk tři roky a holčička dva měsíce. Už odmala jsem dvě chtěla. Manželovi to bylo jedno. Kdyby bylo ale po jeho, tak máme taky asi nejspíše jen jedno. Jedno je v pohodě, dá se to v pohodě zvládnout i finančně. Navíc když už je dítě trošku odrostlejší (tak ty tři roky), tak se už s ním dá zvládat spoustu věcí a člověk se nemusí moc omezovat. Ty dvě už dají více zabrat a než se člověk s nimi někam vypraví, tak to zabere dost času a mnohdy raději sedí doma :) Ale jedno mi připadá samo jako kůl v plotě. Aspoň ten náš malý už vyloženě čeká, kdy mu sestřička vyroste, aby si spolu mohli hrát. Doufám, že si budou spolu rozumět a stanou se z nich parťáci na celý život. A taky budou někoho mít, až už tu my s manželem nebudeme. Se dvěma je to sice náročnější, ale teď u druhého si to více užívám, už vím, jak na to a už to taky tak moc "nežeru" jako u prvního. Jde to tak nějak samo. Je to samozřejmě náročnější i finančně, ale my se uskromníme. Ale znám v mém okolí více lidí, kteří mají jedno dítě a více už nechtějí.