Přidat komentář

ahoj, před dětma jsem kouřila hodně a dlouho. běžně krabičku denně. když jsem otěhotněla poprvé snažila jsem se přestat, ale hned mi to nešlo. ze začátku jsem kouřila tak, že jsem si potají zapálila a po pár potáhnutí se studem típla a pak jsem to řešila tak, že jsem si sem tam potáhla od manžela, takže odhaduju, že jsem nevykouřila ani cigo denně. a doma nekouříme, takže jsem ani nebyla v zahuleným. a pak jsem v 15tt byla v nemocnici a tam jsem přestala kouřit úplně. nějak jsem neřešila, jestli je dobrý přestat hned úplně nebo pozvolna...hodně asi záleží na tom, jak se cítíš. mě bylo trapně, když jsem kouřila, takže to bylo jednodušší a stresů jsem moc neprožívala...ale řekla bych, že je lepší vyhulit třeba dvě ciga denně a nestrestovat se, než nekouřit vůbec a celej den být nervní z toho, že by jsi si zapálila ale nemůžeš.
jo a kluk se narodil zdravej....a dcerka potom taky, ale u tý jsem kouřila asi jenom měsíc, než jsem na to přišla a přestávalo se mi mnohem snadněji (před dcerkou jsem kouřila cca 3 měsíce, před synkem víc jak 10 let).
jo a co mi ještě pomáhá je stanovit si nějaký pravidla/hranice....v druhém těhu to právě dopadlo tak, že jsme jeli na dovolenou akorát, když jsem zjistila že jsem těhu a na dovču jsem si vzala načatou krabičku a řekla jsem si, že si už další nekoupím ... nemusím snad ani psát, že ke konci jsem kouřila půlčáky, aby vydržela co nejdýl :s:
no a od tý doby nehulim...dcerce byl v dubnu rok ;)
takže směle do toho, řekla bych, že když si dovolíš třeba jedno dvě ciga denně, tak to půjde snáž, než když si řekneš, že nemůžeš hulit vůbec a třeba tě časem přejde chuť ;) držím palce