Ahojda. Tak já vím naprosto přesně, co zažíváš. Mám manžela, který má z prvního manželství chlapečka(3 roky). My spolu máme holčičku(3.měsíce). Musím říct, že to je občas fakt síla a o nervy. Dokáže být agresivní. Chvíli si hraje, pak se zvedne a řekne, že zbije mě, manžela, babičky. Nebo zase bez důvodu jde a kopne nás. Jeho matka tvrdí, že je agresivní i na děti. Manžel má mladší sourozence, se kterými si hraje. Měla jsem hrůzu, jak bude reagovat na malou a zatím to je dobré. Ale má ty hrozný úniky. Při poslední návštěvě dostal hysterák, že nechce za mámou. Manžel ho předává a kope a mlátí do ní, že chce být s tátou. To je dost divný. Navíc ji i utekl a našla a přivedla ho policie. Evidentně mu chybí láska. S manželem proto ani neplánujeme další dítě, protože si myslíme, že stejně skončí u nás. Bylo by to asi nejlepší řešení. Ona se ho jen tak nevzdá. Není to jednoduché. Hlavně čekám, kdy přijde otázka, proč není táta s mámou. Já si myslím, že by Tvůj partner si měl promluvit s matkou dcery. Může se stát, že to pak bude gradovat do obludných rozměrů. Opravdu záleží i na postoji její matky. Rozhodně si nemyslím, že by jsi byla špatná Ty. Malý sice neříká "ale moje maminka", ale zasekne se, podívá se jako ona a já musím odejít a počítat do tří. Přeji Ti pevné nervy a pokud to jen trochu jde, tak opravdu at s ní promluví její máma.
Ahojda. Tak já vím naprosto přesně, co zažíváš. Mám manžela, který má z prvního manželství chlapečka(3 roky). My spolu máme holčičku(3.měsíce). Musím říct, že to je občas fakt síla a o nervy. Dokáže být agresivní. Chvíli si hraje, pak se zvedne a řekne, že zbije mě, manžela, babičky. Nebo zase bez důvodu jde a kopne nás. Jeho matka tvrdí, že je agresivní i na děti. Manžel má mladší sourozence, se kterými si hraje. Měla jsem hrůzu, jak bude reagovat na malou a zatím to je dobré. Ale má ty hrozný úniky. Při poslední návštěvě dostal hysterák, že nechce za mámou. Manžel ho předává a kope a mlátí do ní, že chce být s tátou. To je dost divný. Navíc ji i utekl a našla a přivedla ho policie. Evidentně mu chybí láska. S manželem proto ani neplánujeme další dítě, protože si myslíme, že stejně skončí u nás. Bylo by to asi nejlepší řešení. Ona se ho jen tak nevzdá. Není to jednoduché. Hlavně čekám, kdy přijde otázka, proč není táta s mámou. Já si myslím, že by Tvůj partner si měl promluvit s matkou dcery. Může se stát, že to pak bude gradovat do obludných rozměrů. Opravdu záleží i na postoji její matky. Rozhodně si nemyslím, že by jsi byla špatná Ty. Malý sice neříká "ale moje maminka", ale zasekne se, podívá se jako ona a já musím odejít a počítat do tří. Přeji Ti pevné nervy a pokud to jen trochu jde, tak opravdu at s ní promluví její máma.