Sany, taky mám takový pocit, že nás manžel trochu fláká. Nejde tak o mě, ale štve mě, že se do pomáhání s prckem moc nehrne. Přebalí ho jen když mu řeknu a to se mě ještě pro jistotu zeptá: "mám ho přebalit?" a koupal ho všeho všudy snad 2x a to ještě brblal! Když mu ho dám na hlídání, že si něco uklidím, upeču atp. lehne si na jeho hrací deku a za chvíli usne, že vedle něj malý řve jak tur vůbec nevnímá!! Před pár dny jsem s hrůzou zjistila, že pomalu neví co má večer dělat, když mu řeknu ať ho otře žínkou (koupeme obden a v dnech kdy nekoupeme jen otíráme prdelku vlhkou žínkou), neví, kdy mu ještě večer dávám látkovky a kdy papírovku (papírovku dávám jen po dobu "mého spánku" ať stačí v případě potřeby jen nakojit a nemusíme vstávat na přebalování). Takže když manža usne třeba o víkendu na sedačce u tv, ráno mu prcka přinesu třeba v šest jak se vzbudí ať se stará, ale když mu to vysloveně neřeknu, ani prcka nepřebalí a nechá ho v té pampersce klidně do oběda. Nebo ho přebalí jednou, ale že by se mohl po dvou hodinách kouknout jestli zase není třeba ho nenapadne. Fakt jediné s čím mi pomáhá a za co jsem ráda, že třeba jeden den o víkendu uvaří a když máme službu na chodbě, vytře schody. Ale to je tak vše ... Omlouvám se za tu slohovku, ale jemu se to tak nějak bojím od plic říct a už jsem to ze sebe potřebovala dostat! Proč si chlapi myslí, že když oni chodí do práce, péče o děti je 100% na nás?? On pracuje cca 8 hodin denně. Já jedu už devátý měsíc 24 hodinové směny. Abyste to špatně nechápaly, pro syna udělám všechno na světě, nade všechno ho miluju a jsem šťastná že ho mám! Jen mě štve přístup manžela
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Sany, taky mám takový pocit, že nás manžel trochu fláká. Nejde tak o mě, ale štve mě, že se do pomáhání s prckem moc nehrne. Přebalí ho jen když mu řeknu a to se mě ještě pro jistotu zeptá: "mám ho přebalit?" a koupal ho všeho všudy snad 2x a to ještě brblal! Když mu ho dám na hlídání, že si něco uklidím, upeču atp. lehne si na jeho hrací deku a za chvíli usne, že vedle něj malý řve jak tur vůbec nevnímá!! Před pár dny jsem s hrůzou zjistila, že pomalu neví co má večer dělat, když mu řeknu ať ho otře žínkou (koupeme obden a v dnech kdy nekoupeme jen otíráme prdelku vlhkou žínkou), neví, kdy mu ještě večer dávám látkovky a kdy papírovku (papírovku dávám jen po dobu "mého spánku" ať stačí v případě potřeby jen nakojit a nemusíme vstávat na přebalování).
Takže když manža usne třeba o víkendu na sedačce u tv, ráno mu prcka přinesu třeba v šest jak se vzbudí ať se stará, ale když mu to vysloveně neřeknu, ani prcka nepřebalí a nechá ho v té pampersce klidně do oběda. Nebo ho přebalí jednou, ale že by se mohl po dvou hodinách kouknout jestli zase není třeba ho nenapadne.
Fakt jediné s čím mi pomáhá a za co jsem ráda, že třeba jeden den o víkendu uvaří a když máme službu na chodbě, vytře schody. Ale to je tak vše ...
Omlouvám se za tu slohovku, ale jemu se to tak nějak bojím od plic říct a už jsem to ze sebe potřebovala dostat! Proč si chlapi myslí, že když oni chodí do práce, péče o děti je 100% na nás?? On pracuje cca 8 hodin denně. Já jedu už devátý měsíc 24 hodinové směny. Abyste to špatně nechápaly, pro syna udělám všechno na světě, nade všechno ho miluju a jsem šťastná že ho mám! Jen mě štve přístup manžela