ahoj, tak doktor se splést může. Pořád je to člověk a vyznat se v ultrazvuku je i pro doktora kolikrát oříšek. Mě pohlaví u obou těhu potvrdili s 90% jistotou až ve 30tt. Do té doby to bylo buď a nebo. Doktor raději nic nepotvrzoval, protože říkal že za svou praxi se už párkrát spletl a od té doby už si dává raději pozor s verdiktama o pohlaví. Byla jsem ráda. Známé doktor řekl u prvního těhotenství ve 20tt že je to na 100% holčička. Ona celá natěšená nakupovala holčičí věci a strašně se na holčičku těšila. Jaké překvapení bylo na porodním sále když se narodil kluk :s: . Ona první 2dny probrečela ale potom se rychle srovnala. Doktor jí řekl, že pokud bude takhle vivádět, tak se může stát že se u ní vyvyne postporodní deprese. U druhého těhotenství si pohlaví říct nenechala. Potají doufala, že to bude holčička a docela dost si to i vsugerovala. Říkala že když to nevyšlo napoprvé, tak teď to určitě vyjde. Nakoupila pár růžových věcí a jinak nechala vše po prvním dítku. Narodil se jí druhej kluk. Manžel skákal radostí a ona to vzala už lépe jak u prvního dítěte. Takže vsugerování si chtěného pohlaví je dost časté a může to být matoucí. Mozek je záludný. Já jsem si strašně přála holčičku když jsem podruhé otěhotněla. Ale spíš jsem se první polovinu těhu cítila na kluka. Prostě jsem si říkala, že když u manžela v rodině jsou jen kluci, tak by byla velká náhoda kdyby se nám narodila holka. Od druhé půlky těhu se mé pocity změnily ale bylo to díky lidem okolo mě. Mám kamarádku která má holčičku a cítila se v těhu dost podobně jako já. Měla malou taky položeno nízko jako jsem měla mimi já, chutě podobné. Takže mi říkala že je to určitě holka. Moje mamka to říkala taky a tchyně doufala. Takže jsem si začala vsugerovávat že to holčička bude. Ve 30tt mi doktorka řekla, že je to jasná holka a ukázala mi i buchtu :///: . Na ten pohled nezapomenu a musim říct, že jsem byla strašně moc šťastná. Nyní je holčičce 22 měsíců a je to pěknej steklounek :s:
ahoj, tak doktor se splést může. Pořád je to člověk a vyznat se v ultrazvuku je i pro doktora kolikrát oříšek. Mě pohlaví u obou těhu potvrdili s 90% jistotou až ve 30tt. Do té doby to bylo buď a nebo. Doktor raději nic nepotvrzoval, protože říkal že za svou praxi se už párkrát spletl a od té doby už si dává raději pozor s verdiktama o pohlaví. Byla jsem ráda. Známé doktor řekl u prvního těhotenství ve 20tt že je to na 100% holčička. Ona celá natěšená nakupovala holčičí věci a strašně se na holčičku těšila. Jaké překvapení bylo na porodním sále když se narodil kluk :s: . Ona první 2dny probrečela ale potom se rychle srovnala. Doktor jí řekl, že pokud bude takhle vivádět, tak se může stát že se u ní vyvyne postporodní deprese. U druhého těhotenství si pohlaví říct nenechala. Potají doufala, že to bude holčička a docela dost si to i vsugerovala. Říkala že když to nevyšlo napoprvé, tak teď to určitě vyjde. Nakoupila pár růžových věcí a jinak nechala vše po prvním dítku. Narodil se jí druhej kluk. Manžel skákal radostí a ona to vzala už lépe jak u prvního dítěte.
Takže vsugerování si chtěného pohlaví je dost časté a může to být matoucí. Mozek je záludný. Já jsem si strašně přála holčičku když jsem podruhé otěhotněla. Ale spíš jsem se první polovinu těhu cítila na kluka. Prostě jsem si říkala, že když u manžela v rodině jsou jen kluci, tak by byla velká náhoda kdyby se nám narodila holka. Od druhé půlky těhu se mé pocity změnily ale bylo to díky lidem okolo mě. Mám kamarádku která má holčičku a cítila se v těhu dost podobně jako já. Měla malou taky položeno nízko jako jsem měla mimi já, chutě podobné. Takže mi říkala že je to určitě holka. Moje mamka to říkala taky a tchyně doufala. Takže jsem si začala vsugerovávat že to holčička bude. Ve 30tt mi doktorka řekla, že je to jasná holka a ukázala mi i buchtu :///: . Na ten pohled nezapomenu a musim říct, že jsem byla strašně moc šťastná. Nyní je holčičce 22 měsíců a je to pěknej steklounek :s: