tak deja-vu mám poměrně často. Stejně tak, když někoho dlouho nevidím-vzpomenu si na něj, tak ho pár dní na to potkám :-) No a k té duchařině. Kdysi mě to velmi pronásledovalo, naštěstí jsem to dokázala vytěsnit a mám pokoj. Před 6 lety byla ubodána nožem moje blízká kamarádka. Zabil ji její přítel, když šla domu. Napadl ji v chodbě baráku. Křičela, on utekl a kamarádka zemřela v náruči svého tatínka. (její křik ho vzbudil) Do soudu se mi kamarádka stále zjevovala ve snu. Vždy to bylo stejné...měla krásné bílé šaty, seděly jsme na rozkvetlé louce a ona mi stále dokola vyprávěla, jak se to stalo. Stále dokola jsem ve snech prožívala její smrt. Byla jsem z toho špatná a jednoho večera říkám svému manželovi (přísahám, že to tak bylo!!): "dnes mě hlídej a nepouštěj" - nic víc jsem neřekla a okamžitě jsem usnula-to už mi vyprávěl manžel. Prý mě obejmul a najednou cítil chlad...jako když je průvan. Osypala jsem se husí kůží....začala jsem vzlykat-více mě tedy obejmul. A teď, co si pamatuji já...usnula jsem a zdálo se mi opět o kamarádce. Seděly jsme na louce a ona začala vyprávět. Jenže, já už to nechtěla slyšet, prosila jsem ji, že už ne. Začala jsem brečet. Pak mě cosi přimělo se otočit a viděla jsem, jak přichází manžel. A obejmul mě...v tu chvíli kamarádka zmizela. Vraha odsoudili na 18 let. Byly to hnusné zážitky a jejich víc. Pravdou je, že mé střetnutí s mrtvými ve snech bylo většinou o tom, že mě nechali prožít si svou smrt. Nejhorší byla sebevražda otce mého manžela. (ten sen byl tak strašný, že ho tu ani nebudu vyprávět) Manželovi se to co prožívám také nelíbilo a vždy mi realisticky argumentoval. Jenže po tom snu s jeho otcem nevěděl co si má myslet. Odvyprávěla jsem mu detaily smrti , které nikdy nikomu neřekl. Věděl o nich jen on, jelikož četl pitev.zprávu. Začala jsem se snům bránit a vytěsňovat-2 roky mám klid!! :-)
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
tak deja-vu mám poměrně často. Stejně tak, když někoho dlouho nevidím-vzpomenu si na něj, tak ho pár dní na to potkám :-)
No a k té duchařině. Kdysi mě to velmi pronásledovalo, naštěstí jsem to dokázala vytěsnit a mám pokoj.
Před 6 lety byla ubodána nožem moje blízká kamarádka. Zabil ji její přítel, když šla domu. Napadl ji v chodbě baráku. Křičela, on utekl a kamarádka zemřela v náruči svého tatínka. (její křik ho vzbudil)
Do soudu se mi kamarádka stále zjevovala ve snu. Vždy to bylo stejné...měla krásné bílé šaty, seděly jsme na rozkvetlé louce a ona mi stále dokola vyprávěla, jak se to stalo. Stále dokola jsem ve snech prožívala její smrt.
Byla jsem z toho špatná a jednoho večera říkám svému manželovi (přísahám, že to tak bylo!!): "dnes mě hlídej a nepouštěj" - nic víc jsem neřekla a okamžitě jsem usnula-to už mi vyprávěl manžel.
Prý mě obejmul a najednou cítil chlad...jako když je průvan. Osypala jsem se husí kůží....začala jsem vzlykat-více mě tedy obejmul.
A teď, co si pamatuji já...usnula jsem a zdálo se mi opět o kamarádce. Seděly jsme na louce a ona začala vyprávět. Jenže, já už to nechtěla slyšet, prosila jsem ji, že už ne. Začala jsem brečet. Pak mě cosi přimělo se otočit a viděla jsem, jak přichází manžel. A obejmul mě...v tu chvíli kamarádka zmizela.
Vraha odsoudili na 18 let.
Byly to hnusné zážitky a jejich víc. Pravdou je, že mé střetnutí s mrtvými ve snech bylo většinou o tom, že mě nechali prožít si svou smrt. Nejhorší byla sebevražda otce mého manžela. (ten sen byl tak strašný, že ho tu ani nebudu vyprávět)
Manželovi se to co prožívám také nelíbilo a vždy mi realisticky argumentoval. Jenže po tom snu s jeho otcem nevěděl co si má myslet. Odvyprávěla jsem mu detaily smrti , které nikdy nikomu neřekl. Věděl o nich jen on, jelikož četl pitev.zprávu.
Začala jsem se snům bránit a vytěsňovat-2 roky mám klid!! :-)