ahoj Penny, to myslíš vážně, že jdeš podle synka do vozovky? Vím, že si o radu nežádala, takže pokud o ní nestojíš, dál to nečti. Je fajn, když dítě může o něčem rozhodovat, ale o zásadních věcech musí rozhodnout rodič a vymezit tak dítěti jasné hranice. Ono to vztekání ustoupí, když dítě zjistí, že k ničemu nevede. Pokud mu strategie "já se začnu vztekat" = "máma udělá, co chci vychází", tak s tebou bude akorát manipulovat a bude to čím dál horší s věkem to samo neustoupí, jen se způsob manipulace třeba změní. Pokud chceš synka vychovávat (určitě ano), tak mu musíš dát jasně najevo, co je dobře a co ne a hlavně být pro něho čitelná, tzn. reagovat pokaždé stejně, ne že jednou ustoupíš a po druhé ne. Vymezení hranic není jenom o zákazech, těch nesmí být moc, protože jinak má dítě právě potřebu se bouřit. Ale v zásadních věcech, jako je třeba právě vstupování do vozovky, trvej na tom, že bude podle tebe. Tess
In reply to maly je rijen 2009 a je by Penny
ahoj Penny, to myslíš vážně, že jdeš podle synka do vozovky? Vím, že si o radu nežádala, takže pokud o ní nestojíš, dál to nečti. Je fajn, když dítě může o něčem rozhodovat, ale o zásadních věcech musí rozhodnout rodič a vymezit tak dítěti jasné hranice. Ono to vztekání ustoupí, když dítě zjistí, že k ničemu nevede. Pokud mu strategie "já se začnu vztekat" = "máma udělá, co chci vychází", tak s tebou bude akorát manipulovat a bude to čím dál horší s věkem to samo neustoupí, jen se způsob manipulace třeba změní. Pokud chceš synka vychovávat (určitě ano), tak mu musíš dát jasně najevo, co je dobře a co ne a hlavně být pro něho čitelná, tzn. reagovat pokaždé stejně, ne že jednou ustoupíš a po druhé ne.
Vymezení hranic není jenom o zákazech, těch nesmí být moc, protože jinak má dítě právě potřebu se bouřit. Ale v zásadních věcech, jako je třeba právě vstupování do vozovky, trvej na tom, že bude podle tebe.
Tess