Uf, tak to je teda "pecka". Vůbec nevím jak bych se zachovala já. Z takové situace nejde vyjít způsobem, aby byli všichni šťastní. Vždycky to někomu strašně ublíží. Jemu ublíží když zůstane mužem (měl by sice tebe a byl tátou pro děti, ale vnitřně by trpěl). A když bude ženou, už nemůže být tvým partnerema a tátou vlastně taky ne. A on je tedy transexuál a ještě je na ženy? Když by z tebou byl ochoten uzavřít to registrované partnerství... Nemyslím si ale, že by to k čemukoliv bylo, abys s ním byla jako se ženou. A taky se to asi nedá, když ho miluješ jako muže. Ach jo. Je strašně nefér, že si z tebe udělal "zkoušku mužnosti" a pořídil si další dítě. Vždyť to prťátko ho v případě operace ani nebude znát jako tatínka, ale jako druhou "maminku". Děti ale druhého rodiče potřebují. Chtělo by to tuto situaci nějak /ale jak?/ co nejšetrněji vyřešit, aby z toho vaše dětičky nevyšly špatně. Určitě by se s ním měly stýkat, trávit s ním čas, chápat ho dál jako jednoho z rodičů... ale žít společně už podle mě nemůžete. Už tak bude asi dost přítomný ten tlak společnosti. Přece jen jste se dostali do dost nestandartní situace. Přála bych ti, aby se to pro vás všechny vyřešilo co nejlépe! Tuším jak je to všechno pro tebe strašně těžké, ale snaž se držet. Už kvůli dětem!
Uf, tak to je teda "pecka". Vůbec nevím jak bych se zachovala já. Z takové situace nejde vyjít způsobem, aby byli všichni šťastní. Vždycky to někomu strašně ublíží. Jemu ublíží když zůstane mužem (měl by sice tebe a byl tátou pro děti, ale vnitřně by trpěl). A když bude ženou, už nemůže být tvým partnerema a tátou vlastně taky ne. A on je tedy transexuál a ještě je na ženy? Když by z tebou byl ochoten uzavřít to registrované partnerství... Nemyslím si ale, že by to k čemukoliv bylo, abys s ním byla jako se ženou. A taky se to asi nedá, když ho miluješ jako muže. Ach jo.
Je strašně nefér, že si z tebe udělal "zkoušku mužnosti" a pořídil si další dítě. Vždyť to prťátko ho v případě operace ani nebude znát jako tatínka, ale jako druhou "maminku". Děti ale druhého rodiče potřebují. Chtělo by to tuto situaci nějak /ale jak?/ co nejšetrněji vyřešit, aby z toho vaše dětičky nevyšly špatně. Určitě by se s ním měly stýkat, trávit s ním čas, chápat ho dál jako jednoho z rodičů... ale žít společně už podle mě nemůžete. Už tak bude asi dost přítomný ten tlak společnosti. Přece jen jste se dostali do dost nestandartní situace. Přála bych ti, aby se to pro vás všechny vyřešilo co nejlépe! Tuším jak je to všechno pro tebe strašně těžké, ale snaž se držet. Už kvůli dětem!