My máme hravého tatínka...já jsem tu spíš na foukání bolístek, vychovávání, jsem potřeba, když není synkovi dobře (to chce jen maminku), hodně si spolu i hrajeme, ale tak nějak vážněji. Já na blbnutí moc nejsem. Pak přijde taťka a jen koukám, jak je synek najednou rozdivočelý, šťastný a vysmátý! Ale taky už mu je 2,5 roku!! Ona je vaše holčička ještě pořád docela malá, v tomhle věku se hrozně blbě vymýšlí, co s dětma dělat. A když na to někdo nemá moc buňky, tak to může dopadnout takhle. Každopádně, taťku bych důrazně poučila, že jestli si ji chce získat, musí se jí věnovat na sto procent..ne pokukovat po televizi. A nechávej je dál spolu samotné. Určitě se to časem zase zlepší, děti mají maminkovské období, pak zase třeba tatínkovské, babičkovské...takže co je teď, nemusí být zítra. Ale je fakt, že vynaložená snaha se na dětech vrací asi nejvíc. Takže pokud si tatínek myslí, že to bude jako s pejskem...že prostě stačí tu být a on tě má automaticky rád, tak u dětí to tak není.
My máme hravého tatínka...já jsem tu spíš na foukání bolístek, vychovávání, jsem potřeba, když není synkovi dobře (to chce jen maminku), hodně si spolu i hrajeme, ale tak nějak vážněji. Já na blbnutí moc nejsem. Pak přijde taťka a jen koukám, jak je synek najednou rozdivočelý, šťastný a vysmátý! Ale taky už mu je 2,5 roku!! Ona je vaše holčička ještě pořád docela malá, v tomhle věku se hrozně blbě vymýšlí, co s dětma dělat. A když na to někdo nemá moc buňky, tak to může dopadnout takhle. Každopádně, taťku bych důrazně poučila, že jestli si ji chce získat, musí se jí věnovat na sto procent..ne pokukovat po televizi. A nechávej je dál spolu samotné. Určitě se to časem zase zlepší, děti mají maminkovské období, pak zase třeba tatínkovské, babičkovské...takže co je teď, nemusí být zítra.
Ale je fakt, že vynaložená snaha se na dětech vrací asi nejvíc. Takže pokud si tatínek myslí, že to bude jako s pejskem...že prostě stačí tu být a on tě má automaticky rád, tak u dětí to tak není.