Já jsem měla starší sestru o 2 roky .V dětství jsme byly velké kamarádky,strašně dobře jsme si spolu vyhrály a nasmály se.Ona byla vždy ta co musela být první ,mít vše hezčí a já jsem jí to nechávala,aby dala pokoj.V pubertě jsme si taky rozumněly,ale našla si kluka a byla jen sním.Potom se odstěhovala a ještě jsme se vídávaly,pořád jsme věděly,že se máme rády.Byla to moc krásná holka.Potom jsem měla pocit,že o mě nestojí,neuznávala cizí názory,byla zvláštní ,ale ve svém nitru stále hodná.Psychicky na tom byla velmi zle,ale to vím až zpětně,kdybych to věděla dříve,odřízla se naprosto od rodiny tím,že k sobě nikoho nepouštěla ,jen přes telefon,ale i přes něj o sobě vůbec nemluvila.pořád se jen zajímala o druhé ,jak se máme my.Teď je 5 měsíců po smrti a strašně mi chybí,měla jsem ji moc ráda a nikdy se asi s její smrtí nesmířím. Pokud to jde važte si svých sourozenců,je to jen přece Vaše krev a já bych chtěla mít alespoň 3 děti ,aby nikdy nebyly samy.
Já jsem měla starší sestru o 2 roky .V dětství jsme byly velké kamarádky,strašně dobře jsme si spolu vyhrály a nasmály se.Ona byla vždy ta co musela být první ,mít vše hezčí a já jsem jí to nechávala,aby dala pokoj.V pubertě jsme si taky rozumněly,ale našla si kluka a byla jen sním.Potom se odstěhovala a ještě jsme se vídávaly,pořád jsme věděly,že se máme rády.Byla to moc krásná holka.Potom jsem měla pocit,že o mě nestojí,neuznávala cizí názory,byla zvláštní ,ale ve svém nitru stále hodná.Psychicky na tom byla velmi zle,ale to vím až zpětně,kdybych to věděla dříve,odřízla se naprosto od rodiny tím,že k sobě nikoho nepouštěla ,jen přes telefon,ale i přes něj o sobě vůbec nemluvila.pořád se jen zajímala o druhé ,jak se máme my.Teď je 5 měsíců po smrti a strašně mi chybí,měla jsem ji moc ráda a nikdy se asi s její smrtí nesmířím.
Pokud to jde važte si svých sourozenců,je to jen přece Vaše krev a já bych chtěla mít alespoň 3 děti ,aby nikdy nebyly samy.