od rodicu...manzelovy rodice o tom nevedi,jsou takovy staromodni a vysvetlovat jim to,to by bylo asi na dlouho...a moji rodice,mam uz jen mamku,ta je rada ze vyjde ze sve vyplaty a plati byt... Muzeme si samozrejme na to pujcit v bance urcite bychom pro to udelali cokoliv,ale mame tolik splatek,2 hypoteky,maly platy...no proste bychom se tim asi zahrabali a mimco by pak trpelo.. Vsak to znas ze by rodice mimcu dali vse a my se bojime,ze by pak timhle stradalo.JE to uz pres rok, 3krat jsme byli na IUI...ted cekame... rikali nam at zkusime 3-4 IUI a pak se rozhodneme co dal...jenze pokud se nezadari,tak pak uz je to jen otazka penez a jelikoz my je nemame,tak si muzeme tak akorat ...ani nevim co napsat.... jenze ja uz tomu neverim,neverim ze se nam zadari a nechce se mi porad neco podstupovat... manzel ten je plny optimismu,veri,bere vitaminy,sportuje,chodi na spermio,ale tento mesic z neho citim nejistotu..ze uz tomu prestava verit i on,sice nic nerika,ale je to videt...je to opravdu na psychiku,ale to znas.. Ani ja nechci uz cekat,uz chci mimiska v brisku a tesit se.V praci to mam taky psychicky narocny,tesim se az vypadnu.A jak se ptas jestli nam to nenarusilo vztah..obavam se a cim dal tim vic nad tim premyslim ze jo.... Jsem hodne nervni,tesim se kazdy mesic na plodne dny a pak na to jeslti budu tehu nebo ne,manzel tim taky hodne zije a pripada mi ze cim dal tim min kazdy mesic o tom min a min mluvime abychom neco nezakrikli ... toho zklamani bylo uz hodne a ja uz prestavam verit...
In reply to Ahoj Štěpi, moc ti přeji, by Lenka Z.
od rodicu...manzelovy rodice o tom nevedi,jsou takovy staromodni a vysvetlovat jim to,to by bylo asi na dlouho...a moji rodice,mam uz jen mamku,ta je rada ze vyjde ze sve vyplaty a plati byt... Muzeme si samozrejme na to pujcit v bance urcite bychom pro to udelali cokoliv,ale mame tolik splatek,2 hypoteky,maly platy...no proste bychom se tim asi zahrabali a mimco by pak trpelo.. Vsak to znas ze by rodice mimcu dali vse a my se bojime,ze by pak timhle stradalo.JE to uz pres rok, 3krat jsme byli na IUI...ted cekame... rikali nam at zkusime 3-4 IUI a pak se rozhodneme co dal...jenze pokud se nezadari,tak pak uz je to jen otazka penez a jelikoz my je nemame,tak si muzeme tak akorat ...ani nevim co napsat.... jenze ja uz tomu neverim,neverim ze se nam zadari a nechce se mi porad neco podstupovat... manzel ten je plny optimismu,veri,bere vitaminy,sportuje,chodi na spermio,ale tento mesic z neho citim nejistotu..ze uz tomu prestava verit i on,sice nic nerika,ale je to videt...je to opravdu na psychiku,ale to znas.. Ani ja nechci uz cekat,uz chci mimiska v brisku a tesit se.V praci to mam taky psychicky narocny,tesim se az vypadnu.A jak se ptas jestli nam to nenarusilo vztah..obavam se a cim dal tim vic nad tim premyslim ze jo.... Jsem hodne nervni,tesim se kazdy mesic na plodne dny a pak na to jeslti budu tehu nebo ne,manzel tim taky hodne zije a pripada mi ze cim dal tim min kazdy mesic o tom min a min mluvime abychom neco nezakrikli ... toho zklamani bylo uz hodne a ja uz prestavam verit...