Ani nevíš, jak Ti rozumim, mam to samý! Neboj, nejsi rozmazlená a a ni nijak jinak divná, jen chceš do babičky to, co je normální a to hlídat vnučku či vnuka. Já mam všude kolem sebe maminky,který už dávají svoje děti hlídat třeba od půl roka a to rovnou na víkend, přes noc v týdnu, a je to pohoda. Mami moje taky pracuje, je mladá (taky 47), ale to je přesně ono, je líná a bojí se. A nejradši, když už teda chce malou vidět, by přišla k nám, poseděla, pohrála si a zas šla. (Jednou jí koupala a byla z toho hotová ještě dvě hodiny - a to je malá zlatá). A když už teda jí mam dát k ní na hlídání, ať jí teda přivezu a to bydlí ode mě asi 800 metrů!? Prostě deset minut rychlá chůze nebo kolo? Ale už to nějak nehrotim. Mam ještě jednu babičku z manželovo strany, ale ta se stará o svojí první vnučku od malinka, od jejích šesti měsíců, protože má bohužel svojí maminku kravku, která je kariéristka a chtěla si jen dokázat, že má na to ještě ve 42 letech si pořídit dítě a chtěla si "pojistit" toho jejího. (Dávala jí i celou mateřskou, takže si babička na starý kolena pořídila další dítě, dneska je jí pět let).Takže první vnučka je pořád dole u babičky (bydlí v jednom domě) a madam si chodí do práce a je spokojená. ://: Ona má nějakou lepší poizici účetní, ale to jí samo neomlouvá, kdyby nemusela kojit, šla by i hned po šestinedělí. :sick: A co se týče mojí mami, na to, že je mladá, má docela zastaralý názory, že mam dát malou do svýho pokojíčku až nejdřív ve třech letech atd atd. Ale já jí tam šupla v roce a půl a od tý doby spinká krásně a my jí nebudíme křupavou plovoucí podlahou, ta jí vadila a byla hned vzhůru. :€z€: Prostě si jedu po svém a snažim si odpočnout aspoň, když hlídá manža a já v tu dobu chodim na Zumbu. Ale samo, že doma za mě nikdo nic neudělá (když je manža v práci, jinak jo, snaží se) a musim vše při malej a občas je to docela na bednu, takže Ti moc rozumim! :k: Ještě že mam skvělou kamarádku, která mě moc drží, kort psychicky, protože je docela daleko ode mě, vidíme se málo, ale i tak mi nabídla, že si klidně vezme malou na víkend k sobě, protože má stejně starýho chlapečka a že by si aspoň hráli a byla by sranda. :) Ale zatim mi vždycky stačilo se jí vypovídat a hned se mi ulevilo a já dostala další novou energii do dalšího "bojování" bez hlídání dál.. :) Tak se drž, ono jim to snad brzo dojde, o co pěknýho s těma dětičkama přichází! :h:
Ani nevíš, jak Ti rozumim, mam to samý! Neboj, nejsi rozmazlená a a ni nijak jinak divná, jen chceš do babičky to, co je normální a to hlídat vnučku či vnuka. Já mam všude kolem sebe maminky,který už dávají svoje děti hlídat třeba od půl roka a to rovnou na víkend, přes noc v týdnu, a je to pohoda. Mami moje taky pracuje, je mladá (taky 47), ale to je přesně ono, je líná a bojí se. A nejradši, když už teda chce malou vidět, by přišla k nám, poseděla, pohrála si a zas šla. (Jednou jí koupala a byla z toho hotová ještě dvě hodiny - a to je malá zlatá). A když už teda jí mam dát k ní na hlídání, ať jí teda přivezu a to bydlí ode mě asi 800 metrů!? Prostě deset minut rychlá chůze nebo kolo? Ale už to nějak nehrotim. Mam ještě jednu babičku z manželovo strany, ale ta se stará o svojí první vnučku od malinka, od jejích šesti měsíců, protože má bohužel svojí maminku kravku, která je kariéristka a chtěla si jen dokázat, že má na to ještě ve 42 letech si pořídit dítě a chtěla si "pojistit" toho jejího. (Dávala jí i celou mateřskou, takže si babička na starý kolena pořídila další dítě, dneska je jí pět let).Takže první vnučka je pořád dole u babičky (bydlí v jednom domě) a madam si chodí do práce a je spokojená. ://: Ona má nějakou lepší poizici účetní, ale to jí samo neomlouvá, kdyby nemusela kojit, šla by i hned po šestinedělí. :sick:
A co se týče mojí mami, na to, že je mladá, má docela zastaralý názory, že mam dát malou do svýho pokojíčku až nejdřív ve třech letech atd atd. Ale já jí tam šupla v roce a půl a od tý doby spinká krásně a my jí nebudíme křupavou plovoucí podlahou, ta jí vadila a byla hned vzhůru. :€z€: Prostě si jedu po svém a snažim si odpočnout aspoň, když hlídá manža a já v tu dobu chodim na Zumbu. Ale samo, že doma za mě nikdo nic neudělá (když je manža v práci, jinak jo, snaží se) a musim vše při malej a občas je to docela na bednu, takže Ti moc rozumim! :k: Ještě že mam skvělou kamarádku, která mě moc drží, kort psychicky, protože je docela daleko ode mě, vidíme se málo, ale i tak mi nabídla, že si klidně vezme malou na víkend k sobě, protože má stejně starýho chlapečka a že by si aspoň hráli a byla by sranda. :) Ale zatim mi vždycky stačilo se jí vypovídat a hned se mi ulevilo a já dostala další novou energii do dalšího "bojování" bez hlídání dál.. :) Tak se drž, ono jim to snad brzo dojde, o co pěknýho s těma dětičkama přichází! :h: