Já rodila císařem z důvodu KP a nemůžu si to vynachválit. Manžel tam byl se mnou a celou tu dobu mě držel za ruku a povídal si se mnou. Byla to ohromná psychická podpora. Pokusím ti zodpovědět tvé dotazy. Do nemocnice jsem nastoupila den předem v 17,00 hod. Prošla jsem vyšetření a holení (to jsem nechala na sestrách, stejně jsem si tam pořádně neviděla :o)). Ráno v 5 hod. jsem dostala klystýr v 07,00 hod mě nacévkovali (to bylo možná z celého porodu to nejnepříjemnější) a 7,45 hod jsem šla na sál. To už tam byl i manžel. Dr. mi píchla epidurál (mimochodem, tak jemně, že jsem to ztěží zaregistrovala) a po 15 minutach, behem kterých mi kontrovali citlivost nohou a břicha přišli dva Dr. a vše začalo přesně v 08,00 hod. Vůbec nic mě nebolelo, jen jsem cítila takové tlaky na břiše. Jediné co si vybavuji, že mi byla děsná zima. Prcek byl na světě 08,32. Přitiskli mi jeho hlavičku na tvář asi na minutku, byl to nejkrásnější pocit, jaký jsem kdy zažila a pak jej odnesli na mytí a vážení. Manža tam šel s ním a dělal první fotky. Mě šili cca 20 min. a pak mě odvezli na dospávací pokoj, kde mi dali pod přikrývku hadicí s teplým, vzduchem, abych se zahřála. Hned jsem usnula a spala tvrdě cca 2 hod., pak mě zkontrolovali a odvezli na běžný pokoj. Prcka mi manžel přinesl ve 12 hod. a byl s náma do 16 hod. Zkoušela jsem jej přikládat (horní polovinu těla jsem měla plně pohyblivou). Večer v 18 mi sestry pomohly do sprchy a začala jsem pomalu fungovat. Ještě celou noc jsem měla cévku, ale už jsem ji ani necítila. Ráno jsem byla sama schopná vstát s postele a sprchovat se. Sice v předklonu, ale šlo to. Rodila jsem v út a v sobotu jsem šla domů. Jizvu jsem cítila asi měsíc, ale nebylo to nic děsného. Když jsem viděla, jak trpěly holky po běžném porodu, jsem moc ráda, že jsem měla CŘ.
Já rodila císařem z důvodu KP a nemůžu si to vynachválit. Manžel tam byl se mnou a celou tu dobu mě držel za ruku a povídal si se mnou. Byla to ohromná psychická podpora. Pokusím ti zodpovědět tvé dotazy.
Do nemocnice jsem nastoupila den předem v 17,00 hod. Prošla jsem vyšetření a holení (to jsem nechala na sestrách, stejně jsem si tam pořádně neviděla :o)). Ráno v 5 hod. jsem dostala klystýr v 07,00 hod mě nacévkovali (to bylo možná z celého porodu to nejnepříjemnější) a 7,45 hod jsem šla na sál. To už tam byl i manžel. Dr. mi píchla epidurál (mimochodem, tak jemně, že jsem to ztěží zaregistrovala) a po 15 minutach, behem kterých mi kontrovali citlivost nohou a břicha přišli dva Dr. a vše začalo přesně v 08,00 hod. Vůbec nic mě nebolelo, jen jsem cítila takové tlaky na břiše. Jediné co si vybavuji, že mi byla děsná zima. Prcek byl na světě 08,32. Přitiskli mi jeho hlavičku na tvář asi na minutku, byl to nejkrásnější pocit, jaký jsem kdy zažila a pak jej odnesli na mytí a vážení. Manža tam šel s ním a dělal první fotky. Mě šili cca 20 min. a pak mě odvezli na dospávací pokoj, kde mi dali pod přikrývku hadicí s teplým, vzduchem, abych se zahřála. Hned jsem usnula a spala tvrdě cca 2 hod., pak mě zkontrolovali a odvezli na běžný pokoj. Prcka mi manžel přinesl ve 12 hod. a byl s náma do 16 hod. Zkoušela jsem jej přikládat (horní polovinu těla jsem měla plně pohyblivou). Večer v 18 mi sestry pomohly do sprchy a začala jsem pomalu fungovat. Ještě celou noc jsem měla cévku, ale už jsem ji ani necítila. Ráno jsem byla sama schopná vstát s postele a sprchovat se. Sice v předklonu, ale šlo to. Rodila jsem v út a v sobotu jsem šla domů. Jizvu jsem cítila asi měsíc, ale nebylo to nic děsného.
Když jsem viděla, jak trpěly holky po běžném porodu, jsem moc ráda, že jsem měla CŘ.