To ti věřím,ale myslím,že to nemůžeš brát osobně.Každý jsme jiný a jinak vnímáme to a to.mě se taky dotýká,když někdo mluví špatně o sestřičkách,ale když si šáhnu do svědomí,musím uznat,že ne vždycky se všechny chováme úplně pěkně.No a pak to mají ještě rodiče zkreslený tím,že hodně často je to vyjímečná situace-oni jsou vystresovaní,jim nebo mimču je špatně,jsou přecitlivělí,no a pak vnímají a prezentují všechno trošku jinak,než to ve skutečnosti bývá.ze své vlastní zkušenosti vím,že třeba u mého porodu jsem nebyla spokojená ani s lékařkou,ani se setstrou,bohužel co jem mohla dělat-nic,ale spokojená jsem nebyla.Stejně tak znám řadu případů (z osobního i profesního života),kdy prostě vím,že lékaři udělali chybu (zrovna teď třeba se soudil ten případ patnáctiletého kluka,co u nás na JIPce v Plzni zemřel,už je to sedm let-to je jen příklad).Samozřejmě,není to nijak často,ale stává se to-no a pak mají lidi ovlivněné mínění právě těma "nepovedenýma" případama,které se rozmáznou v médiích.Ale už si neuvědomí,že doktor má denně klidně dvacet,třicet lidí a ty ošetří správně-a taky 90% lékařů pracuje celý život správně,bez jediné chyby.jenže prostě lidma a i médiama hýbou tragedie a senzace a takhle to bude asi pořád.Takže nikdo nepoukáže na to,co doktor udělal dobrého,ale to špatné se s ním táhne celý život a myslím,že to ovlivňuje i pohled na jiné lékaře,kteří s tím třeba ani nemají co činit.Myslím,že doktory a sestry dokážou lidé ocenit až ve chvíli,kdy jim opravdu musíme pomoci,pak si nejspíš uvědomí,že bez nás už by tady taky nemuseli být.Jenže to je podle mě pozdě,lékař i sestra by měli mít ve společnosti daleko vyšší kredit než mají,ale to my bohužel nezměníme :( A proto se snažím si poznámky o práci zdravotníků nebrat nijak osobně,i když občas se ohradit musím,ale zvlˇáš´t tady si myslím,je to celkem zbytečné-přeci jen je to internet a názor jen tak nikomu nezměníš :)
In reply to Ani nevis, jak jsem rada, ze by Gabulik
To ti věřím,ale myslím,že to nemůžeš brát osobně.Každý jsme jiný a jinak vnímáme to a to.mě se taky dotýká,když někdo mluví špatně o sestřičkách,ale když si šáhnu do svědomí,musím uznat,že ne vždycky se všechny chováme úplně pěkně.No a pak to mají ještě rodiče zkreslený tím,že hodně často je to vyjímečná situace-oni jsou vystresovaní,jim nebo mimču je špatně,jsou přecitlivělí,no a pak vnímají a prezentují všechno trošku jinak,než to ve skutečnosti bývá.ze své vlastní zkušenosti vím,že třeba u mého porodu jsem nebyla spokojená ani s lékařkou,ani se setstrou,bohužel co jem mohla dělat-nic,ale spokojená jsem nebyla.Stejně tak znám řadu případů (z osobního i profesního života),kdy prostě vím,že lékaři udělali chybu (zrovna teď třeba se soudil ten případ patnáctiletého kluka,co u nás na JIPce v Plzni zemřel,už je to sedm let-to je jen příklad).Samozřejmě,není to nijak často,ale stává se to-no a pak mají lidi ovlivněné mínění právě těma "nepovedenýma" případama,které se rozmáznou v médiích.Ale už si neuvědomí,že doktor má denně klidně dvacet,třicet lidí a ty ošetří správně-a taky 90% lékařů pracuje celý život správně,bez jediné chyby.jenže prostě lidma a i médiama hýbou tragedie a senzace a takhle to bude asi pořád.Takže nikdo nepoukáže na to,co doktor udělal dobrého,ale to špatné se s ním táhne celý život a myslím,že to ovlivňuje i pohled na jiné lékaře,kteří s tím třeba ani nemají co činit.Myslím,že doktory a sestry dokážou lidé ocenit až ve chvíli,kdy jim opravdu musíme pomoci,pak si nejspíš uvědomí,že bez nás už by tady taky nemuseli být.Jenže to je podle mě pozdě,lékař i sestra by měli mít ve společnosti daleko vyšší kredit než mají,ale to my bohužel nezměníme :( A proto se snažím si poznámky o práci zdravotníků nebrat nijak osobně,i když občas se ohradit musím,ale zvlˇáš´t tady si myslím,je to celkem zbytečné-přeci jen je to internet a názor jen tak nikomu nezměníš :)