Ahoj, tak já mám děti vyloženě noční živly. Ty kdyby mohly, tak by večer spát nešly vůbec a chrněly by do oběda :-) . Ale tak nějak jsem to vysledovala, že to jsou takové etapy - vždycky je to období... Dcera (3roky) ta byla úplný "blázen" :-D . Jen co začala kolem roku chodit, tak my s manželem v deset v posteli k.o. a ona si cárala po tmě po bytě (jasně, že jsme nespali - vždycky jsme ji sledovali a bavili se tím)... Syn je jako přes kopírák. Já tedy upozorňuju, že nejsem propagátor režimu u dětí, moje děti striktní režim jídla a spánku nemají. Tedy až na nejstarší dceru, té bude 11, takže je to dané školou, mimochodem než nastoupila do školky, tak byla taky v nerežimu a vklouzla do toho úplně suprovně! Byla jako jedna z mála dětí, které nemají problémy se spánkem. No ale abych ti nějak poradila :-) . Tím, že jsem zastáncem spíš té volné nerežimové výchovy, tak jsem vždycky všechno řešila tak nějak "operativně", co zrovna v tu danou dobu šlo, takže když pomáhal kočár, byli v kočáře, když pomáhalo mléko v lahvi - bylo mléko v lahvi......a když už se zdálo, že nepomůže nic, tak pomohlo to, že se tedy zcela zhaslo, zavřely dveře (při cárání po bytě - nezbytné :-) ), a byla jsem naprosto ticho - prostě spím.... a tak si chvilku (někdy dlouuuuhou) ve tmě šmatlají po pokoji, zkoušejí kdeco odzkoušené a pak usnou, i bubák jednu dobu fungoval - ale toho jsme odbourali, protože děti nerada straším - to by se nemělo a bubáka jsme vyměnili za "jééé slyšela jsi? pejsek štěknul, psst musíš být potichoučku, abys ho slyšela..." Někdy jsem to taky vzdala a prostě to dítko vzala - sedla jsem si do obýváku k tv a buďto jsme si hráli, nebo mi uslo v náručí u tv, takže u nás je to hodně o tom (v případě spánku a uspávání), že se spíše já svým způsobem je to blbé slovo "podřizuji" dětem a jde to bez pláče a v klidu. OVšem přiznávám, že někdy těm mamkám co mají režim zavedený závidím ty "volné večery", ale zase si říkám, ta mateřská a dětství utečou tak rychle.... a mě je s těma prckama tááák dobře :-) . Prostě zkus se nad tím povznést, nenervovat se, když stejně víš, jak to dopadne, jak píšeš ona má prostě svůj rituál. Já bych ji zkusila prostě do spánku nenutit. A celkově si myslím, že je to fakt období - u nás je teď tři dny "období klidu", že je prostě všechny tři v devět hupnu do postele, malý (17měs)dostane lahev s mlékem a po tmě jim povídám pohádky...a to je pořád dokola...a ještě tu a tu a tu .... mě už pálí v krku, ale vydržím a vyhraju :-) .
Ahoj, tak já mám děti vyloženě noční živly. Ty kdyby mohly, tak by večer spát nešly vůbec a chrněly by do oběda :-) . Ale tak nějak jsem to vysledovala, že to jsou takové etapy - vždycky je to období... Dcera (3roky) ta byla úplný "blázen" :-D . Jen co začala kolem roku chodit, tak my s manželem v deset v posteli k.o. a ona si cárala po tmě po bytě (jasně, že jsme nespali - vždycky jsme ji sledovali a bavili se tím)... Syn je jako přes kopírák. Já tedy upozorňuju, že nejsem propagátor režimu u dětí, moje děti striktní režim jídla a spánku nemají. Tedy až na nejstarší dceru, té bude 11, takže je to dané školou, mimochodem než nastoupila do školky, tak byla taky v nerežimu a vklouzla do toho úplně suprovně! Byla jako jedna z mála dětí, které nemají problémy se spánkem. No ale abych ti nějak poradila :-) . Tím, že jsem zastáncem spíš té volné nerežimové výchovy, tak jsem vždycky všechno řešila tak nějak "operativně", co zrovna v tu danou dobu šlo, takže když pomáhal kočár, byli v kočáře, když pomáhalo mléko v lahvi - bylo mléko v lahvi......a když už se zdálo, že nepomůže nic, tak pomohlo to, že se tedy zcela zhaslo, zavřely dveře (při cárání po bytě - nezbytné :-) ), a byla jsem naprosto ticho - prostě spím.... a tak si chvilku (někdy dlouuuuhou) ve tmě šmatlají po pokoji, zkoušejí kdeco odzkoušené a pak usnou, i bubák jednu dobu fungoval - ale toho jsme odbourali, protože děti nerada straším - to by se nemělo a bubáka jsme vyměnili za "jééé slyšela jsi? pejsek štěknul, psst musíš být potichoučku, abys ho slyšela..." Někdy jsem to taky vzdala a prostě to dítko vzala - sedla jsem si do obýváku k tv a buďto jsme si hráli, nebo mi uslo v náručí u tv, takže u nás je to hodně o tom (v případě spánku a uspávání), že se spíše já svým způsobem je to blbé slovo "podřizuji" dětem a jde to bez pláče a v klidu. OVšem přiznávám, že někdy těm mamkám co mají režim zavedený závidím ty "volné večery", ale zase si říkám, ta mateřská a dětství utečou tak rychle.... a mě je s těma prckama tááák dobře :-) . Prostě zkus se nad tím povznést, nenervovat se, když stejně víš, jak to dopadne, jak píšeš ona má prostě svůj rituál. Já bych ji zkusila prostě do spánku nenutit. A celkově si myslím, že je to fakt období - u nás je teď tři dny "období klidu", že je prostě všechny tři v devět hupnu do postele, malý (17měs)dostane lahev s mlékem a po tmě jim povídám pohádky...a to je pořád dokola...a ještě tu a tu a tu .... mě už pálí v krku, ale vydržím a vyhraju :-) .