jé, tak tuhle úchylku mám taky a dovedla jsem jí k takové nezávidění hodné dokonalosti. Třeba v práci, když jsem šla na WC tak jsem ostatním poslala email,ať tam nejdou a pak jim zas napsala, že jsem zpět u svého stolu. Na dveře jsem věšela speciální cedulku že tam jsem. A stejně jsem jen tak učůrávala a pořádně se vyčůrala až doma. Jednou jsem jela na dovču do Španělska autobusem. Hrůza. Manžel, tenkrát ještě přítel ( bylo to v roce 93) vždycky čekal u autobusu aby mě tam nenechali a já šla na pumpu jako poslední. Jednou jsem si zablokovala dveře ( ty hlavní na veřejné WC)koštětem a pak jsem se nemohla dostat ven. Taky jsme byly na dovolené ve stanu v kempu. Na velkou ( domů bych to nevydržela) jsem si dávala budík na 4 ráno. To bylo na záchodě pusto. A na malou jsem chodila do sprchy. V té teplé vodě mi to šlo nějak lépe, i když chodily ženský za dveřmi. Tak asi takhle. Teď už je to trochu lepší.
In reply to Tak já nemám uklízecí by lucca
jé, tak tuhle úchylku mám taky a dovedla jsem jí k takové nezávidění hodné dokonalosti. Třeba v práci, když jsem šla na WC tak jsem ostatním poslala email,ať tam nejdou a pak jim zas napsala, že jsem zpět u svého stolu. Na dveře jsem věšela speciální cedulku že tam jsem. A stejně jsem jen tak učůrávala a pořádně se vyčůrala až doma. Jednou jsem jela na dovču do Španělska autobusem. Hrůza. Manžel, tenkrát ještě přítel ( bylo to v roce 93) vždycky čekal u autobusu aby mě tam nenechali a já šla na pumpu jako poslední. Jednou jsem si zablokovala dveře ( ty hlavní na veřejné WC)koštětem a pak jsem se nemohla dostat ven. Taky jsme byly na dovolené ve stanu v kempu. Na velkou ( domů bych to nevydržela) jsem si dávala budík na 4 ráno. To bylo na záchodě pusto. A na malou jsem chodila do sprchy. V té teplé vodě mi to šlo nějak lépe, i když chodily ženský za dveřmi. Tak asi takhle. Teď už je to trochu lepší.