Ahoj Luciku, netrap se zbytečně a jak píšeš, vybudujte si svoji rodinku kde se budete mít moc moc rádi, třeba se mamka jednou chytne za nos. My zažili něco podobného u manžových rodičů, tak protěžovali svého prvního syna i když on hajzl jeden svojí mámu dokonce i napadl a rozkopal jí auto ale prostě on za to nemohl a on je chudák tak mu dali barák a mému manželovi řekli co čekal, když tamten je prvorozený a že manža pro ně nikdy nic neudělal atd. je to dlouhá story a nebudu to tady rozvádět to by bylo na román - prostě se s nima nestýkáme a ani oni nevyhledávají naštěstí kontakt protože bych jim stejně Kubíčka -naše sluníčko - ani neukázala aby se tou jejich přetvářkou nenakazil. No nás milý bratr vyhodil doslova a do písmene po tom co dostal dům na ulici a my si vzali hypotéku a máme svůj domeček, máme se moc rádi a hlavně máme Kubíčka a pořád si říkáme jak jsme šťastný že jsme od nich pryč, i když vím že manža to stále nese těžce jak se k němu rodina zachovala :-( Takže si myslím že na tom aspoň nejsi tak bídně jako jsme byli před rokem a půl my:-) (a to když nás vykopl tak já už byla těhotná jen jsem to ještě netušila :-) ) Ale Kubíček se i přes ty stresy nedal a vynahrazuje nám mnohonásobně všechno to špatné co bylo!!! Tak se drž a mysli na tu "svou" rodinu! :one:
Ahoj Luciku, netrap se zbytečně a jak píšeš, vybudujte si svoji rodinku kde se budete mít moc moc rádi, třeba se mamka jednou chytne za nos. My zažili něco podobného u manžových rodičů, tak protěžovali svého prvního syna i když on hajzl jeden svojí mámu dokonce i napadl a rozkopal jí auto ale prostě on za to nemohl a on je chudák tak mu dali barák a mému manželovi řekli co čekal, když tamten je prvorozený a že manža pro ně nikdy nic neudělal atd. je to dlouhá story a nebudu to tady rozvádět to by bylo na román - prostě se s nima nestýkáme a ani oni nevyhledávají naštěstí kontakt protože bych jim stejně Kubíčka -naše sluníčko - ani neukázala aby se tou jejich přetvářkou nenakazil. No nás milý bratr vyhodil doslova a do písmene po tom co dostal dům na ulici a my si vzali hypotéku a máme svůj domeček, máme se moc rádi a hlavně máme Kubíčka a pořád si říkáme jak jsme šťastný že jsme od nich pryč, i když vím že manža to stále nese těžce jak se k němu rodina zachovala :-( Takže si myslím že na tom aspoň nejsi tak bídně jako jsme byli před rokem a půl my:-) (a to když nás vykopl tak já už byla těhotná jen jsem to ještě netušila :-) ) Ale Kubíček se i přes ty stresy nedal a vynahrazuje nám mnohonásobně všechno to špatné co bylo!!! Tak se drž a mysli na tu "svou" rodinu! :one: