Víte co si myslím a té slavné "vyřvávací" metodě? Myslím, že je to týrání a vede jen k frustraci dítěte. Ale co člověk to názor a nikomu to nevyvracím. Ale přes den přece miminko taky ztišíte, když pláče, tak proč večer dělat opak? A komu se to osvědčilo, chce to asi hodně tolerantní sousedy, ti moji by na mě poslali sociálku. :help: Já moc nevím co je dětský pláč. Asi do sedmi měsíců jsem malého tišila metodou dr. Karpa. Z hysterického pláče max do 3-5min v klidu spinkal. A pak? Večer usínal u mlíčka, nejdřív u prsu, tak u flašky, pak jen vyčitit zoubky v polospánku a po chvíli těsného přitulení na rukoku a kolébání byl tuhý. Teď máme 9. Postupně ho večer učím usínat sám a už ne na rukou. Usíná v kočárku, stejně ho mám doma. Stačí pár krát zajet po chodbě tam a zpět, a spinká. Taky pomáhá ukolébavka nebo ještě pořád "bílý šum". Neumím moc zpívat, ale malého to vzdy zklidní a uspí. Ráno je to horší, někdy jedu kočárem i 400x. Když pláče, vemu ho na ruce, přitulí se ke mně jako v manduce a je hned klid. Je to náročné, ale podle mě pro dítko to pravé. Když pláče, má nějaký problém, hlad zima, teplo, žízeň, potřebuje kontakt. Nenechám ho ať se s tím smíří a vyřve se. Jinak sice mám manžela, ale přes den se starám jen já a v noci vstávám taky jen já. On aby nebyl rušen, spinká raději v obýváku. Někdy vstávám i 6x za noc... a on ráno přijde jak jde do práce a řekne mi: Dobré ranko! V tu chvíli byhc ho radši něčím praštila.... :|€|:
Víte co si myslím a té slavné "vyřvávací" metodě? Myslím, že je to týrání a vede jen k frustraci dítěte. Ale co člověk to názor a nikomu to nevyvracím. Ale přes den přece miminko taky ztišíte, když pláče, tak proč večer dělat opak? A komu se to osvědčilo, chce to asi hodně tolerantní sousedy, ti moji by na mě poslali sociálku. :help:
Já moc nevím co je dětský pláč. Asi do sedmi měsíců jsem malého tišila metodou dr. Karpa. Z hysterického pláče max do 3-5min v klidu spinkal. A pak? Večer usínal u mlíčka, nejdřív u prsu, tak u flašky, pak jen vyčitit zoubky v polospánku a po chvíli těsného přitulení na rukoku a kolébání byl tuhý. Teď máme 9. Postupně ho večer učím usínat sám a už ne na rukou. Usíná v kočárku, stejně ho mám doma. Stačí pár krát zajet po chodbě tam a zpět, a spinká. Taky pomáhá ukolébavka nebo ještě pořád "bílý šum". Neumím moc zpívat, ale malého to vzdy zklidní a uspí. Ráno je to horší, někdy jedu kočárem i 400x. Když pláče, vemu ho na ruce, přitulí se ke mně jako v manduce a je hned klid. Je to náročné, ale podle mě pro dítko to pravé. Když pláče, má nějaký problém, hlad zima, teplo, žízeň, potřebuje kontakt. Nenechám ho ať se s tím smíří a vyřve se.
Jinak sice mám manžela, ale přes den se starám jen já a v noci vstávám taky jen já. On aby nebyl rušen, spinká raději v obýváku. Někdy vstávám i 6x za noc... a on ráno přijde jak jde do práce a řekne mi: Dobré ranko! V tu chvíli byhc ho radši něčím praštila.... :|€|: