Já nevím, no :/ Chápu, že pokud ty obavy vychází jen z pocitu, že ještě nejsem připravená, že si to neumím představit, že se mi moc nechce uvázat si na krk dítě, pak je to malichernost a vše se pravděpodobně časem upraví. Ale při větších existenčních problémech - třeba že přijdu o partnera a tím o byt, že nemám práci a tudíž ani peníze, ani nikoho blízkýho, kdo by mohl pomoct atd., to už je na pováženou. To bych si taky jednou mohla vyčítat, že jsem vědomě do svýho vlastního neštěstí přivedla ještě bezbranný dítě. Ale opět mluvím obecně. Slečna tu sice něco psala, popravdě jsem to ani moc nečetla, protože jak to skutečně je, to ví jen ona a jestli čte, tak si to určitě nějak přebere. Je to na ní. Já osobně si myslím, že v 10 tt by nikdo se svědomím nešel na potrat jen z vlastní pohodlnosti.
In reply to ne ne, za každou cenu ne, by Lariska
Já nevím, no :/ Chápu, že pokud ty obavy vychází jen z pocitu, že ještě nejsem připravená, že si to neumím představit, že se mi moc nechce uvázat si na krk dítě, pak je to malichernost a vše se pravděpodobně časem upraví. Ale při větších existenčních problémech - třeba že přijdu o partnera a tím o byt, že nemám práci a tudíž ani peníze, ani nikoho blízkýho, kdo by mohl pomoct atd., to už je na pováženou. To bych si taky jednou mohla vyčítat, že jsem vědomě do svýho vlastního neštěstí přivedla ještě bezbranný dítě. Ale opět mluvím obecně. Slečna tu sice něco psala, popravdě jsem to ani moc nečetla, protože jak to skutečně je, to ví jen ona a jestli čte, tak si to určitě nějak přebere. Je to na ní. Já osobně si myslím, že v 10 tt by nikdo se svědomím nešel na potrat jen z vlastní pohodlnosti.