ahoj, tak pokud máš rozumného chlapa tak ty se můžeš taky kdykoliv sbalit a jít...jestli tím teda myslíš jako někam sama, ke kadeřnici a tak... Jinak já jsem u prvního dítka doma nezůstala, do 8měs jsme se střídali s manželem, on dopo, já odpo a pak jsem kvůli financím šla do práce já... teď co jsem podruhé těhu jsem se už málem zcvokla, byla nervní, podrážděná, unavená(to vše asi ale těhotenstvím) a strašně mi scházel malej, páč pro ženskou je to úplně něco jiného než pro chlapa ta péče o děti. Máme to prostě geneticky daný, že chceme pečovat o děti, úklid domácnosti nás naplňuje a chystání rodinného hnízdečka... Věř tomu. I když nás to třeba pak už štve, tak když to nemáme, tak je zle. Sama jsem si to vyzkoušela. I když manža je kuchyř a vaří 100x líp jak já a uklízel, o malého se staral, prostě nikdy to chlap neudělá dle představ ženské. Teď jsme to zařídili tak, že manžel plynule převezme moji práci (jsem osvč) a já zůstanu doma. Fakt si to užívám... Až na mě půjde ponorka, tak se třeba zabavím 1x měsíčně že pojedu do práce na poradu, udělám si tam nějaké drobnější školení nebo tak, ale přála bych si, aby taková ta hlavní odpovědnost už nebyla na mě... Co jsem slyšela nějaký dokument, myslím i ze strany sexuologa, tak tvrdí, že i ta nejsoběstačnější žena touží jen po tom, aby měla chlapa, který se o ni bude starat. A je to pravda. Cca po 2letech opačné metody dosvědčuji :-) Mateřství si užívám, je to krása být s malým a vidět ho odpo, jak mi usíná v náručí a mít ten pocit a tu chvilku jen sama pro sebe.
ahoj, tak pokud máš rozumného chlapa tak ty se můžeš taky kdykoliv sbalit a jít...jestli tím teda myslíš jako někam sama, ke kadeřnici a tak...
Jinak já jsem u prvního dítka doma nezůstala, do 8měs jsme se střídali s manželem, on dopo, já odpo a pak jsem kvůli financím šla do práce já... teď co jsem podruhé těhu jsem se už málem zcvokla, byla nervní, podrážděná, unavená(to vše asi ale těhotenstvím) a strašně mi scházel malej, páč pro ženskou je to úplně něco jiného než pro chlapa ta péče o děti. Máme to prostě geneticky daný, že chceme pečovat o děti, úklid domácnosti nás naplňuje a chystání rodinného hnízdečka... Věř tomu. I když nás to třeba pak už štve, tak když to nemáme, tak je zle. Sama jsem si to vyzkoušela. I když manža je kuchyř a vaří 100x líp jak já a uklízel, o malého se staral, prostě nikdy to chlap neudělá dle představ ženské. Teď jsme to zařídili tak, že manžel plynule převezme moji práci (jsem osvč) a já zůstanu doma. Fakt si to užívám... Až na mě půjde ponorka, tak se třeba zabavím 1x měsíčně že pojedu do práce na poradu, udělám si tam nějaké drobnější školení nebo tak, ale přála bych si, aby taková ta hlavní odpovědnost už nebyla na mě...
Co jsem slyšela nějaký dokument, myslím i ze strany sexuologa, tak tvrdí, že i ta nejsoběstačnější žena touží jen po tom, aby měla chlapa, který se o ni bude starat. A je to pravda. Cca po 2letech opačné metody dosvědčuji :-)
Mateřství si užívám, je to krása být s malým a vidět ho odpo, jak mi usíná v náručí a mít ten pocit a tu chvilku jen sama pro sebe.