Přidat komentář

Ahojky holky, tak jsem tu, zase zpátky a moc bych si přála, abych podobné výpadky neměla. Zkusím přelouskat vaše příspěvky a zareagovat, podle počtu nových zpráv jste pěkné kecalky. A proč jsem byla fuč (možná někdo ani nepostřehl)? No několikrát jsem se regulérně sesypala, fyzicky jsem byla skoro OK, ale totálně mě zradila psychika, měla jsem dny, kdy bych nejraději jen ležela pod peřinou a nic nedělala a nikoho neviděla. Zkrátka ten pernamentní stres z toho, ze Honzíček, Terezka a já jsme pro Davidovu matku prašivý vši, opravdu nedávám. Do toho její lži jak má všechny stejně ráda, ale vídá se jen s jedním vnukem, dárky, pozornost dostává jen jeden, jsem nezkousla. Bohužel to není záležitost posledních několika dní...Co nějaká rada, jak z toho všeho ven? Přestože mám několik zkoušek z psychologie, tak nevim, co s tím, pokud uvažuju racionálně, tak mi je jasný, že se mám na bábu vysrat (pardon), mám přeci okolo sebe lidi, co mě, moje děti rádi mají...ale když to vezmu pocitové, tak mi to přijde hrozně líto. Vždyt je to hrozný, vemte si, že někdo blízký nemá rád vaše dítě...