Ahoj Ivi, moc dobře si pamatuju, jak jsme před pár měsíci cvičili Vojtovku s Tomáškem a jak se mu to taky nelíbilo. Cvičili jsme s ním od 5 do 8 měsíců a pak ten poslední měsíc už měl taky pořádnou sílu a to cvičení byl spíš už boj, abych ho v té poloze vůbec udržela. My jsme cvičili 4 cviky - dva na zádech, jeden na boku a jeden na bříšku a bylo to ke konci už opravdu hodně náročné to zacvičit. Ale jsem ráda, že jsem to nevzdala, protože to Tomáškovi opravdu hodně pomohlo. My jsme museli rozcvičit zkrácené krční svaly v důsledku stáčení hlavičky na levou stranu, pak jsme museli posílit břišní a zádové svaly, aby vůbec pořádně pásl koníčky, zvedal hrudníček a opíral se o natažené ruce a tím jedním cvikem na zádech jsem vždycky musela zmáčknout určité místo vlevo pod hrudníčkem, aby se mu díky tomu uvolnilo svalové napětí v rukách a nohách, které měl od narození hodně zvýšené - díky tomu zmáčknutí toho bodu uvolnil sevřené ručičky a pokrčil nožičky v bříšku. Tak jsem poznala, že to dělám dobře. A taky jsme museli s Tomáškem hodně klubíčkovat, aby tak uvolnil to svalové napětí. A co se týká toho křiku dětí u cvičení - správně provedené cvičení nebolí, ale dětem je nepříjemné, že je nutíme vydržet v jedné poloze bez hnutí a to se jim nelíbí, tak proto protestují. Pan doktor na rehabilitaci mi říkal, že čím dřív se začne s miminky cvičit, tím lépe si na to cvičení zvyknou, protože ještě nemají takovou sílu jako teď když cvičíš Ty s Jiříčkem. Ale i v tomto věku má cvičení určitě velký význam, jenom Tě to bude stát o trochu víc nervů, trpělivosti a síly. Pokus se to ale vydržet, i když vím moc dobře, jak je to náročné. Ty výsledky pak ale stojí za to, uvidíš. Myslím, že u vás jde hlavně jen o to posílení břišních svalů a to by měly být vidět pokroky opravdu brzy. Tak Ti držím palce, ať cvičení zvládneš a máš dostatek trpělivosti. Malého samozřejmě chovej jak uznáš za vhodné, určitě po každém cvičení je dobré ho pochovat, aby se uklidnil. Pa :a:
In reply to jejda holky, prez vikend by ivana dvorstakova
Ahoj Ivi,
moc dobře si pamatuju, jak jsme před pár měsíci cvičili Vojtovku s Tomáškem a jak se mu to taky nelíbilo. Cvičili jsme s ním od 5 do 8 měsíců a pak ten poslední měsíc už měl taky pořádnou sílu a to cvičení byl spíš už boj, abych ho v té poloze vůbec udržela. My jsme cvičili 4 cviky - dva na zádech, jeden na boku a jeden na bříšku a bylo to ke konci už opravdu hodně náročné to zacvičit.
Ale jsem ráda, že jsem to nevzdala, protože to Tomáškovi opravdu hodně pomohlo. My jsme museli rozcvičit zkrácené krční svaly v důsledku stáčení hlavičky na levou stranu, pak jsme museli posílit břišní a zádové svaly, aby vůbec pořádně pásl koníčky, zvedal hrudníček a opíral se o natažené ruce a tím jedním cvikem na zádech jsem vždycky musela zmáčknout určité místo vlevo pod hrudníčkem, aby se mu díky tomu uvolnilo svalové napětí v rukách a nohách, které měl od narození hodně zvýšené - díky tomu zmáčknutí toho bodu uvolnil sevřené ručičky a pokrčil nožičky v bříšku. Tak jsem poznala, že to dělám dobře. A taky jsme museli s Tomáškem hodně klubíčkovat, aby tak uvolnil to svalové napětí.
A co se týká toho křiku dětí u cvičení - správně provedené cvičení nebolí, ale dětem je nepříjemné, že je nutíme vydržet v jedné poloze bez hnutí a to se jim nelíbí, tak proto protestují. Pan doktor na rehabilitaci mi říkal, že čím dřív se začne s miminky cvičit, tím lépe si na to cvičení zvyknou, protože ještě nemají takovou sílu jako teď když cvičíš Ty s Jiříčkem. Ale i v tomto věku má cvičení určitě velký význam, jenom Tě to bude stát o trochu víc nervů, trpělivosti a síly. Pokus se to ale vydržet, i když vím moc dobře, jak je to náročné. Ty výsledky pak ale stojí za to, uvidíš. Myslím, že u vás jde hlavně jen o to posílení břišních svalů a to by měly být vidět pokroky opravdu brzy.
Tak Ti držím palce, ať cvičení zvládneš a máš dostatek trpělivosti. Malého samozřejmě chovej jak uznáš za vhodné, určitě po každém cvičení je dobré ho pochovat, aby se uklidnil. Pa :a: