Holky pojďte si zavzpomínat na ten "začátek" :*O*: :€O: :||): :cc): :girl: :|P: :^O^: :€Ss€: :h: :c:
Jak jste si řekli, jestli vůbec, že chcete mimi (některé z vás další mimi)? A jak dlouho jste pracovali :|-|: ? a kdy jste zjistili své těhu? CO jste dělali? Volali hned manžela/přítele? A co jste mu řekli?
Tak my jsme ani netušili, že jsme počali Terezku. Zjistila jsem to po 7-8mi týdnech. Díky tomu, že jsem byla cvičit v Chorvatsku, a brala jsem prášky na oddálení MS, tak mi nepřišlo divné, že to nemám (moje mamka měla po těchto prášcích problémy a nedostala to 3 měsíce a měla k tomu ještě pupínky skoro všude). Byla jsem extrémně unavená, jiné příznaky jsem do zjištění neměla, občasnou nevolnost jsem sváděla na sluníčko, úpal, něco z majonézy atd. :-D. A já nic netušící - kamarádka mi řekla ať si udělám test, jsem se jí vysmála, že si dáváme si pozor, bedlivý (HAHA). ALe nedalo mi to, tak jsem doma vyhrabala z minulosti test. Málem jsem spadla, když se tam objevily tak strašně hned a jasně dvě čárky, nevěřila jsem a hned jsem jí volala (takže prvnímu člověku jí - nesmyslně :-D jako kdyby Tom s tím neměl nic společnéhoo - jemu jsem do té doby nic neřekla, asi bychom to hned sami sobě vyvrátili). PAvča začla bulet hned do telefonu a pak řekla "zase jsme to nestihli spolu" :-D. Běžela jsem do práce přes lékárnu a koupila 2 krabičky ještě po dvou. Všechny pozitivní. Měla jsem zvláštní pocity paniky, říkala jsem si "TAKHLE JSEM TO NECHTĚLA, CHTĚLA JSEM SI TO NAPLÁNOVAT, NEKOUŘIT, NEPÍT, (ne že bych hodně kouřila, ne že bych hodně pila, ale přece jen jo - teĎ jsem šťastná, že nemám na ani jedno chuť ;-) ) ..." Byla jsem mimo :-(. Vzrušená, ale spíš trošku nešťastná, aby to mimi nebylo nemocné, přes ty prášky na oddálení atd...A pak až když jsem šla domu, volala jsem Tomovi a řekla mu to s brekem, brečel taky, ale štěstím, ani jsem netušila, že by chtěl už mimi, říkali jsme si tak za dva roky to zkusíme.... Byla jsem 5 měsíců v nové práci a bylo mi to i líto. Dneska bych si nafackovala :-( za ty své podivné reakce :-(. Byla jsem u dr. hned druhý den a ta mi potvrdila už 8 týden a dala mi instrukce. Valila jsem oči a pořád se ptala jak se to mohlo stát a když mě uklidnila, že po těch prášcích nic, že jsem je brala hodně brzo po početí, tak jsem se začla radovat. Vidím to jak teĎ jsem se rozbulela a jela na benzinku, kde stál jako každé ráno Tom a pil kafe. Objala jsem ho a oba jsme řvali :-D štěstím. . . Pak jsme si to užívali doma a já se nemohla dočkat až to řeknu našim a rodině. První mamce (tajně, dělala pak překvapenou), pak našim - i taťka bulel. PAk u prochajdů, vše v jeden den, aby nebyli znevýhodněný :-). No a tak dál a tak dál a máme naší milovanou kočičku Terezičku, kterou všichni nadevše milujeme :h:
Holky pojďte si zavzpomínat na ten "začátek" :*O*: :€O: :||): :cc): :girl: :|P: :^O^: :€Ss€: :h: :c:
Jak jste si řekli, jestli vůbec, že chcete mimi (některé z vás další mimi)? A jak dlouho jste pracovali :|-|: ? a kdy jste zjistili své těhu? CO jste dělali? Volali hned manžela/přítele? A co jste mu řekli?
Tak my jsme ani netušili, že jsme počali Terezku. Zjistila jsem to po 7-8mi týdnech. Díky tomu, že jsem byla cvičit v Chorvatsku, a brala jsem prášky na oddálení MS, tak mi nepřišlo divné, že to nemám (moje mamka měla po těchto prášcích problémy a nedostala to 3 měsíce a měla k tomu ještě pupínky skoro všude). Byla jsem extrémně unavená, jiné příznaky jsem do zjištění neměla, občasnou nevolnost jsem sváděla na sluníčko, úpal, něco z majonézy atd. :-D. A já nic netušící - kamarádka mi řekla ať si udělám test, jsem se jí vysmála, že si dáváme si pozor, bedlivý (HAHA). ALe nedalo mi to, tak jsem doma vyhrabala z minulosti test. Málem jsem spadla, když se tam objevily tak strašně hned a jasně dvě čárky, nevěřila jsem a hned jsem jí volala (takže prvnímu člověku jí - nesmyslně :-D jako kdyby Tom s tím neměl nic společnéhoo - jemu jsem do té doby nic neřekla, asi bychom to hned sami sobě vyvrátili). PAvča začla bulet hned do telefonu a pak řekla "zase jsme to nestihli spolu" :-D. Běžela jsem do práce přes lékárnu a koupila 2 krabičky ještě po dvou. Všechny pozitivní. Měla jsem zvláštní pocity paniky, říkala jsem si "TAKHLE JSEM TO NECHTĚLA, CHTĚLA JSEM SI TO NAPLÁNOVAT, NEKOUŘIT, NEPÍT, (ne že bych hodně kouřila, ne že bych hodně pila, ale přece jen jo - teĎ jsem šťastná, že nemám na ani jedno chuť ;-) ) ..." Byla jsem mimo :-(. Vzrušená, ale spíš trošku nešťastná, aby to mimi nebylo nemocné, přes ty prášky na oddálení atd...A pak až když jsem šla domu, volala jsem Tomovi a řekla mu to s brekem, brečel taky, ale štěstím, ani jsem netušila, že by chtěl už mimi, říkali jsme si tak za dva roky to zkusíme.... Byla jsem 5 měsíců v nové práci a bylo mi to i líto. Dneska bych si nafackovala :-( za ty své podivné reakce :-(.
Byla jsem u dr. hned druhý den a ta mi potvrdila už 8 týden a dala mi instrukce. Valila jsem oči a pořád se ptala jak se to mohlo stát a když mě uklidnila, že po těch prášcích nic, že jsem je brala hodně brzo po početí, tak jsem se začla radovat. Vidím to jak teĎ jsem se rozbulela a jela na benzinku, kde stál jako každé ráno Tom a pil kafe. Objala jsem ho a oba jsme řvali :-D štěstím. . . Pak jsme si to užívali doma a já se nemohla dočkat až to řeknu našim a rodině. První mamce (tajně, dělala pak překvapenou), pak našim - i taťka bulel. PAk u prochajdů, vše v jeden den, aby nebyli znevýhodněný :-). No a tak dál a tak dál a máme naší milovanou kočičku Terezičku, kterou všichni nadevše milujeme :h: