Dej mu čas, on se s tím musí vyrovnat. U nás to bylo naopak, manželovi to bylo jedno a já si moc přála holčičku...Když nám sdělili ve 20tt, že je to kluk, tak jsem to obrečela, měla jsem hrozné stavy, drželo mě to asi 2 dny, které jsem opravdu jen probulela a říkala si, že kluka nechci...Pak se najednou něco zlomilo a já si uvědomila, že ten prcek za to nemůže a jak mu teď asi musí být, když cítí, že ho nechci :§) . Tak jsem se s tím začala vyrovnávat, začala jsem ho oslovovat jménem a těšit se na něj. Za pár dní bude našemu Matyáškovi půl roku a miluji ho nade vše...On za to tvůj partner opravdu nemůže, nedělá to schválně, je to v něm a samotného ho to žere...Víš, to že je mimi zdravé přijme člověk tak nějak automaticky, ani ho nenapadne, že by to mohlo být jinak, tak se pak hroutí z takové blbosti, jako je pohlaví...Kdyby to miminko nebylo v pořádku, šlo by pohlaví úplně do pozadí a záleželo by mu jen na tom, aby byl prcek OK. Tak to je pohled z té druhé strany, vím, že to pro tebe musí být strašné, ale nic s tím nemůžeš udělat, partner to musí přijmout a na to potřebuje čas... bohužel :a:
Dej mu čas, on se s tím musí vyrovnat. U nás to bylo naopak, manželovi to bylo jedno a já si moc přála holčičku...Když nám sdělili ve 20tt, že je to kluk, tak jsem to obrečela, měla jsem hrozné stavy, drželo mě to asi 2 dny, které jsem opravdu jen probulela a říkala si, že kluka nechci...Pak se najednou něco zlomilo a já si uvědomila, že ten prcek za to nemůže a jak mu teď asi musí být, když cítí, že ho nechci :§) . Tak jsem se s tím začala vyrovnávat, začala jsem ho oslovovat jménem a těšit se na něj. Za pár dní bude našemu Matyáškovi půl roku a miluji ho nade vše...On za to tvůj partner opravdu nemůže, nedělá to schválně, je to v něm a samotného ho to žere...Víš, to že je mimi zdravé přijme člověk tak nějak automaticky, ani ho nenapadne, že by to mohlo být jinak, tak se pak hroutí z takové blbosti, jako je pohlaví...Kdyby to miminko nebylo v pořádku, šlo by pohlaví úplně do pozadí a záleželo by mu jen na tom, aby byl prcek OK. Tak to je pohled z té druhé strany, vím, že to pro tebe musí být strašné, ale nic s tím nemůžeš udělat, partner to musí přijmout a na to potřebuje čas... bohužel :a: